Letopočty důležité pro genealogii

Čas čtení: 25 min.

Špatně si pamatuji čísla, včetně letopočtů, což je pro hledání předků trochu nevýhoda. Většinou marně lovím v paměti, kdy že se to v matrikách místo data křtu začalo psát datum narození, váže-li se rok 1654 k berní rule nebo k soupisu poddaných podle víry a podobně. Bude praktické zapsat si sem tato nejzákladnější data.

Upozorňuji, že jde o výpisky z různých materiálů, z nichž některé mohly případně obsahovat i chyby a nepřesnosti. Narazíte-li na takovou chybu, prosím, dejte mi o tom vědět v komentáři. Děkuji.

Matriky, víra, církve

1563
Tridentský koncil vydal základní směrnice o vedení matričních knih. V Čechách a na Moravě zaváděny postupně do první poloviny 17. století.

1631
Pražský arcibiskup nařídil reformu církevní správy, při níž se ve většině farností v Čechách zavedly matriky.

1651
Soupis poddaných podle víry (pouze Čechy).

1686
Olomoucké biskupství nařídilo předávat mu opisy matrik (jen Morava).

1712
Pražská konzistoř nařídila revize matrik a jejich ochranu. V matrikách se objevují zápisy o vizitacích.

1714
Bylo nařízeno zapisovat příčinu a datum úmrtí (místo data pohřbu).

1756
Bylo zakázáno zapsat otce u nemanželského dítěte bez jeho výslovného souhlasu.

1760
Po nařízení pražské konzistoře se v matrikách začala psát poddanská příslušnost rodičů křtěných a oddaných. Zavést výhradně latinskou formu matričního zápisu se nepovedlo, zápisy jsou dál také v češtině a němčině.

1766
21. července bylo nařízeno židovským synagogám vést matriky narozených chlapců.

1768
Bylo nařízeno vedení vojenských matrik.

1770
20. července dvorský dekret nařídil bezplatný zápis křtu, u nemanželských dětí zakázal v matrikách narozených uvádět jména otců či hanlivé průpovídky a zakázal užívání příjmí po chalupě (muselo se už užívat rodové jméno).

1777
Bylo nařízeno, aby manželka dostávala příjmení po manželovi a děti po svém otci. Odstranila se tak ještě přetrvávající praxe, kdy se muž přiženil na ženin grunt a přebral její příjmení nebo kdy děti z předchozího manželství dostaly příjmení po novém manželovi své matky.

1781
1. května byly matriky prohlášeny za veřejnou listinu. Mělo být důsledně psáno datum narození a úmrtí (nikoliv datum křtu a pohřbu).

13. října byl vydán toleranční patent, který povolil evangelické nekatolické státem uznané církve. Státem byly uznány církve luteránské, kalvínské a řeckopravoslavné. Jejich matriky neměly veřejnoprávní platnost. Duchovní museli všechny úkony hlásit katolickým farářům, kteří je zapsali do římskokatolických matrik.

1782
2. ledna byla patentem rozšířena tolerance i na židovské vyznání.

1783
Židovským synagogám bylo nařízeno vést matriky narozených i pro dívky.

1784
Brněnské biskupství nařídilo předávat mu opisy matrik (jen Morava).

20. února vydal Josef II. patent O vedení matrik narozených, oddaných a zemřelých farními úřady, kterým zavedl povinnost vést odděleně tři různé knihy, pro každý druh matriční události (narození, oddání, úmrtí) zvlášť na novém formuláři.
Židovským rabínům bylo nařízeno vést stejné matriky jako římskokatolická církevní správa.

19. července byl vydán dvorský dekret O jednotném postupu při vedení matrik, který nařídil vést matriky v samostatných oddílech nebo knihách pro každé místo (obec).

1786
15. září byl vydán dekret, který rozšířil vedení matrik i na humanitní ústavy, nemocnice, porodnice a nalezince.

1787
23. června bylo Židům nařízeno volit si neměnné příjmení, které muselo být v úředním, tedy německém jazyce a zvoleno ze schváleného úředního seznamu.

1790
3. ledna nařídil dvorský dekret vést indexy k matrikám.

1792
Bylo nařízeno foliování matrik.

1799
21. září nařídilo české gubernium vedení matričních duplikátů, roční opis potvrzený vikářem byl zasílán konzistoři.

1802
Bylo nařízeno pořídit indexy i u starších matrik (vedených před rokem 1790).

1811
1. června nařídilo gubernium průběžné číslování matričních zápisů.

1816
Bylo nařízeno posílat kopie vojenských matrik c.k. polní konzistoři do Vídně.

1825
18. července nařídil dekret dvorské kanceláře zapisovat do matrik jméno porodní asistentky.

1829
26. listopadu byl vydán dekret dvorské kanceláře, který udělil nekatolickým duchovním oprávnění vést matriky narozených, oddaných i zemřelých. Až do roku 1848 ale museli stále posílat opisy do veřejných matrik.

1849
30. ledna byl vydán výnos ministerstva vnitra, jímž matriky evangelických církví nabývají státní průkaznosti (staly se veřejnou listinou a skončila povinnost zápisu do katolické matriky).

1868
1. července byly povoleny občanské sňatky i pro katolíky. Matriky vedly okresní hejtmanství.

1870
Byly zákonem zavedeny civilní matriky všech tří druhů (narození, sňatků, úmrtí), které vedly okresní úřady. Zápis do nich byl povinný pro všechny osoby jiného, než státem uznaného vyznání, včetně bezvěrců.

1874
Začaly se vést opisy židovských matrik.

1950
1. ledna začal platit matriční zákon, kterým byla matriční agenda zestátněna. Všechny církevní matriky měly být předány národním výborům, civilní matriky měly být k tomuto dni uzavřeny a měly se založit nové podle nového zákona.

1952
Matriky do roku 1875 byly předávány do státních archivů.

Daně a katastry

1654
Berní rula čili první rustikální katastr (Catastrum rollare, Militare Ordinarium, Steuerrolle, Rusticalgrundsteuer). Datována 1655, ale stav k roku 1654. Šlo o evidenci pozemků pro účely daně. Evidovaly se poddanské usedlosti, mlýny, měšťanské domy, držitelé a jejich zaměstnání, výměra jejich polnosti, rozloha osevu na jaro a na zimu, vlastnictví potahu, počty a druhy chovaného dobytka, kvalita půdy, údaje o případné vyhoření apod. (Pouze Čechy.)
Nakladatelství Libri vydalo roku 2003 dvousvazkovou publikaci Berní rula. Generální rejstřík ke všem svazkům berní ruly 1654 doplněný o soupis poddaných 1651.

1656
Do února byly vrchností odevzdávány úřadům berní přiznávací listy, které se po dvouleté revizi staly základem první lánové vizitace (pouze Morava).

1657
První lánová vizitace. Jde o obdobu české berní ruly. Evidována jsou poddanská pole. Královská města nebyla sepisována. (Pouze Morava.)

1667
Začala revisitace berní ruly (do roku 1682) (pouze Čechy).

Seznam komínů byl výsledkem snahy nahradit pozemkovou daň daní domovní. Seznamy jsou uloženy podle panství u Rektifikačních akt (pouze Morava).

1679
Druhou lánovou visitací od roku 1669 do roku 1679 probíhaly práce na lánovém rejstříku. Šlo o zpřesňující revizi lánové vizitace. Bližší popis je na stránce MZA, kam vede odkaz. (Pouze Morava.)

1683
Kinského katastr vznikal do roku 1684 a je považován za revizitaci berní ruly. (pouze Čechy).

1713
Poddanská přiznání (fase) byla počátkem tereziánského katastru (většina pochází z roku 1713, ale podávala se až do roku 1715) (pouze Čechy).

1715
Okulární visitace (očitá vizitace) kontrolovala poddanská přiznání (fase) až do roku 1727, výjimečně až do 1729 (pouze Čechy).

1748
Byl ukončen první tereziánský katastr rustikální, jehož platnost byla vyhlášena k bernímu roku 1748 (nahradil berní rulu). Je zapsán v 37 knihách podle krajů, panství jsou řazena abecedně. Pořadí vsí v panství je shodné s berní rulou. Grunty jsou uváděny jménem svých majitelů z dob přiznání (tedy k roku 1713), případně z doby vizitace. Sumář pro každou obec obsahuje i výčet podle berní ruly a Kinského katastru (pouze Čechy).

1749
Poddanskou přiznávací tabulkou (fase), která obsahuje jména držitelů gruntů, a také dalšími tabulkami začaly práce na Tereziánském katastru pro Moravu. Tento pomocný materiál je uložen v MZA ve fondu Rektifikační akta.

1750
Z vrchnostenských přiznání (Dominikální fase) vznikal Dominikální katastr (pouze Morava).

1757
Po přípravách od roku 1751 do roku 1753 byl roku 1756 hotov druhý tereziánský katastr rustikální i dominikální, který byl spíše technickou revizí předchozího katastru a přidával i vrchnostenský majetek, tedy katastr dominikální („Panský katastr – Exaequatorium dominicala“). K bernímu roku 1757 (tedy od 1. listopadu 1756) se stal novým podkladem pro vyměření daně (pouze Čechy).

1760
Začal platit Tereziánský katastr pro Moravu (viz Rektifikační akta).

1770
V únoru bylo uzákoněno označování domů čísly, o což se od října téhož roku až do následujícího roku postaraly komise s pomocí armády. Kostely, kaple a neobývané věže se nečíslovaly a nečíslují dodnes. Někde, především na vesnici, se toto číslování nezměnilo dodnes, ve městech (ale často i v městečkách a některých vesnicích) později docházelo k přečíslování (první vlny v roce 1805 a 1815). Dnes těmto číslům říkáme „čísla popisná“.

1785
20. dubna Josef II. patentem nahradil dosavadní berní měrnou jednotku „usedlost“ za novou a mnohem menší jednotku „pozemek“.

1789
Od 1. listopadu začal platit Josefský katastr, který byl vyměřován od roku 1784, ale mapy pořizovány nebyly. Bylo zhotoveno 32 elaborátů – výtahů a sumářů obecních elaborátů, z nichž se dochovaly pouze dva. V tomto katastru byla poprvé použita čísla popisná. Josefův nástupce Leopold II. patentem z 9. května 1790 Josefský katastr zrušil. Platil v Čechách i na Moravě.

1793
1. srpna byl zaveden Tereziánsko – Josefský katastr daně pozemkové, který převzal výměru z Josefského katastru a způsob výpočtu daně z Tereziánského katastru. Platil v Čechách i na Moravě.

1810
21. srpna byla založena Dvorská komise pro úpravu daně pozemkové, což byl vlastně počátek vzniku stabilního katastru v Čechách i na Moravě.

1927
16. prosince byl vydán nový katastrální zákon, který zavedl novodobý pozemkový katastr, který se z podkladu pro danění stal také důležitým právním dokladem při jednáních o nemovitostech. Více v článku Indikační skici stabilního katastru.

Ostatní

1573
Olomouckým sněmem byla zletilost v zemském právu (platné mimo města) sjednocena pro Čechy a Moravu na věku 20 let. Více v článku Zletilost pro uzavření manželství.

1579
V českém městském právu platil byla stanovena zletilost u děvčat na 15 letu mládenců na 18 let věku. Více v článku Zletilost pro uzavření manželství.

Římskokatolická církev používala v té době zletilost pro schopnost vstoupit do manželství pro dívky 14 let a pro chlapce 16 let věku. Více v článku Zletilost pro uzavření manželství.

1582
Začal platit gregoriánský kalendář – po čtvrtku 4. října následoval pátek 15. října. Kalendář přijalo pouze několik zemí: Polsko, Portugalsko, Španělsko a téměř celá Itálie.
Na ruském záboru Polska byl později opět uplatňován juliánský kalendář tak, jak sílila rusifikace (na východě postupovala rychleji). Mezi lety 1830 až 1915 je třeba při hledání předků počítat s tím, že budou data zapsána podle juliánského kalendáře (v římskokatolické církvi podle obou kalendářů). To se týká i Volyně (Ukrajina).
Řeckokatolická církev začala používat gregoriánský kalendář až roku 1924. Pravoslavná církev používá juliánský kalendář do dnes.

1584
Začal platit gregoriánský kalendář. Byl zaveden postupně takto: v Čechách po pondělí 6. ledna následovalo úterý 17. ledna, ve Slezsku po neděli 12. ledna následovalo pondělí 23. ledna a na Moravě po sobotě 3. října následovala neděle 14. října.

1587
V Uhrách, tedy i na Slovensku, začal platit gregoriánský kalendář, a to tak, že po 21. říjnu následoval 1. listopad.

1598
těšínském městském právu byl zaveden „Koldinův zákoník“, v němž byla stanovena zletilost u děvčat na 15 letu mládenců na 18 let věku. Více v článku Zletilost pro uzavření manželství.

1618
V květnu začalo povstání stavů. Začala třicetiletá válka.

1619
4. listopadu byl Fridrich Falcký korunován českým králem.

1620
8. listopadu byla bitva na Bílé hoře. Ferdinand II. se opět ujal vlády v českých zemích.

1627
10. května vydal císař obnovené zřízení zemské pro Čechy, jehož obsah platil až do roku 1848. Bylo povoleno pouze katolické náboženství.

31. července vydal císař Rekatolizační patent. Bylo povoleno pouze katolické náboženství – poddaní evangelíci museli k němu přestoupit, nepoddaní se mohli do 6 měsíců vystěhovat.

1628
10. května vydal císař obnovené zřízení zemské pro Moravu, jehož obsah platil až do roku 1848. Bylo povoleno pouze katolické náboženství.

1648
24. října byl uzavřen Vestfálský mír, který ukončil třicetiletou válku. Náboženství státu se řídilo vyznáním panovníka.

1649
První stálá armáda v českých zemích. Vojáci do ní vstupovali dobrovolně, ale na doživotí. V době míru mohli odejít na dlouhodobou dovolenou.

1680
Velká morová epidemie. Rozšířila se už roku 1679 na Moravu, pak se přesunula do Čech (hlavně Praha a Střední Čechy). Doznívala ještě roku 1681. Více v článku Epidemie a hladomory.

1683
Ve slezském protestantském Olešnickém knížectví byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 9 let.

1697
Na Moravě začal platit „Koldinův zákoník“ jako jediný zákoník městského práva (jako paralelní byl ustanoven roku 1680). Byla v něm stanovena zletilost u děvčat na 15 letu mládenců na 18 let věku. Více v článku Zletilost pro uzavření manželství.

1704
Císař Leopold I. nařídil, že ovčáci mají být považováni za počestné a jejich děti se smějí učit řemeslu. Předtím byli řazeni k rodům sníženým společně s pohodnými nebo katy. Viz inventář Cech polních mistrů Horažďovice 1725–1788, Státní okresní archiv Klatovy, Eva Havlovičová, Klatovy 2015, strana 4 (v PDF). Viz také odpověď v Ptej se knihovny.

1709
Císař Josef I. povýšil ovčáky na stav a mohli mít vlastní cechy. Viz listina z 12. ledna 1709 z Vídně: „Josef I., římský císař etc., prohlašuje povolání ovčáků za čestné, povolují jejich dětem vstup na řemesla a určuje tresty pro ty, kdož ovčáky opovrhují“ digitalizovaná MZA.

1717
Prusko zavedlo povinnou školní docházku. Učili většinou vojenští vysloužilci, a to číst, psát, počítat a částečně historii.

1754
Proběhlo první celoplošné sčítání obyvatelstva na českém území. Viz článek Sčítání lidu.

1770 až 1772
Hladomor v Čechách (neúroda po dlouhotrvajících velkých deštích). Více v článku Epidemie a hladomory.

1774
Vydáním Všeobecného školního řádu pro německé normální, hlavní a triviální školy ve všech císařských dědičných zemích 6. prosince začala reforma školství Marie Terezie. Zavedeny byly veřejné školy, které poskytovaly vzdělání chlapcům i dívkám ve věku 6 až 12 let. Tato reforma je sice považována za zavedení povinné školní docházky, ale císařovna v ní výslovně nenařizovala, že by děti do školy musely docházet. Později se školní docházka spíše zvýhodňovala (bez základní školy nešlo nastoupit do učení apod.). Více v článku Františka Morkese: Největší reforma školství v dějinách, 230. výročí Všeobecného školního řádu v učitelských novinách.

1775
V Čechách proběhla Raabizace (také „aboliční Raabovská soustava“, „Raabovský robotní svod“ nebo „Raabovský emfyteut“, německy „Raabschen System“) na 105 panstvích komorních a bývalých jezuitských. Šlo o rozdělení půdy vrchnostenských statků mezi dědičné nájemce (emfyteuty, familianty), kteří místo roboty odváděli vrchnosti finanční nebo naturální dávky. Někde byla spojena i s kolonizací. Po Čechách začala dále v Dolních Rakousích (1775), na Moravě (1777), ve Štýrsku (1778) a v Haliči (1782). Dvorním dekretem z 10. února 1783 byla nařízena na všech statcích pod dozorem a správou státu. Roku 1790 byla zastavena.

1778
Začaly vznikat populační knihy pro každé osídlené místo. Viz článek Sčítání lidu.

1781
1 listopadu vydal Josef II. patent o zrušení tělesné poddanosti neb člověčenství. Tím bylo zrušeno nevolnictví, nikoli ale poddanství nebo robota. Poddaní získali osobní svobodu, právo bez souhlasu vrchnosti uzavřít sňatek, stěhovat se či věnovat se řemeslům i mimo hranice panství. Důležitou změnou byla možnost podat žádost k bezplatnému vyvázání z područí. Dále byl také vydán patent, podle nějž mohli poddaní se svými grunty nakládat podle vlastní vůle – zastavit je, směnit či prodat a mohli se také zadlužit až do výše 2/3 svého majetku. Více v bakalářské práci Barbory Cáskové z roku 2014: Zrušení nevolnictví Josefem II. v r. 1781.

Byla zavedena vojenská povinnost pro chudé a místo dobrovolného vstupu do vojska šlo o odvody (často nucené). Služba byla stále doživotní a zůstaly dlouhodobé dovolené.

1785
Patent o zrušení nevolnictví v Uhrách, tedy i na Slovensku. Poddaní tam ale měli určitou svobodu pohybu již dřív. Viz bakalářská práce Marka Mašlonky z roku 2011: Štát a právo na území Slovenska v období absolutizmu (v souboru DOCX).

1802
4. května byla v Čechách i na Moravě (a v celém Rakousku) zrušena doživotní vojenská služba. U pěchoty se sloužilo deset let, u jezdectva 12 let, u dělostřelectva 14 let.

1808
Zavedena povinná školní docházka v Księstwie Warszawskim.

1812
Od 1. ledna byla zavedena zletilost od 24 let věku bez rozdílu pohlaví a závazně i pro církev. Více v článku Zletilost pro uzavření manželství.

1816 až 1817
Hladomor v Evropě byl způsoben neúrodou. Po výbuchu indonéské sopky Tambora v roce 1815 se prudce ochladilo a sopečný prach zastínil slunce (rok 1816 je označován v Evropě a Americe jako „rok bez léta“). Více v článku Epidemie a hladomory.

1817 až 1823
První pandemie cholery. Více v článku Epidemie a hladomory.

1826 až 1837
Druhá pandemie cholery, která zasáhla Čechy dvakrát. Více v článku Epidemie a hladomory.

1845
Vojenská služba byla zkrácena na osm let.

1848
7. září byl vyhlášen patent o zrušení poddanství, přičemž předtím poddané obyvatelstvo muselo své bývalé vrchnosti vyplatit náhrady za grunty, robotu a další původní povinnosti, a to splátkami do 20 let. Plný text patentu viz doc. PhDr. František Čapka, CSc.: Dokumenty a materiály ke studiu národních dějin v letech 1848–1918, Masarykova univerzita, Brno, 2010, strana 17. Okolnosti před a po zrušení poddanství popisuje Martin Kovář ve své diplomové práci z roku 2011: Zrušení poddanství a jeho vliv na změnu struktury habsburské monarchie.

1868
Zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost pro většinu mužů. Služba byla zkrácena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Poté šli muži na sedm let do zálohy a na dva roky do zeměbrany.

1869
14. května 1869 byl vyhlášen říšský zákon (Hasnerův), který zavedl povinnou školní docházku pro děti od 6 do 14 let do národních obecných a měšťanských škol. Zákon neplatil v uherské části monarchie. Více v diplomové práci Denisy Ječmenové z roku 2014: Vzdělávání učitelů v Českých zemích (historický přehled) (PDF k uložení) nebo bakalářská práce Radky Bukovské z roku 2010: Vývoj školské správy na našem území.

1912
Vojenská služba byla zkrácena na dva roky, u speciálních druhů zbraní na tři roky, u námořnictva na čtyři roky. Byly zavedeny odvody dvakrát ročně.

1914
26. července zahájilo Rakousko-Uhersko částečnou mobilizaci armády a 28. července vypovědělo válku Srbsku. Začala I. světová válka. K všeobecná mobilizaci došlo v Rakousku-Uhersku 31. července. Podrobněji o odvodu jednotlivých ročníků v článku Mobilizace a povolávání za války na webu Velká válka. Více také v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

Koncem léta vznikla z Čechů žijících na území tehdejšího carského Ruska vojenská jednotka Česká družina. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

31. srpna byla ve francouzském Bayonne založena 1. rota praporu C druhého pochodového pluku Cizinecké Legie, složená z 250 českých dobrovolníků, později známá jako „rota Nazdar“. To byl počátek čs. legií ve Francii. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

1917
V únoru začali v carském Rusku stávkovat dělníci a zrodila se Únorová revoluce. 15. března (gregoriánského kalendáře) car Mikuláš II. abdikoval. 7 listopadu (gregoriánského kalendáře, tedy 25. října juliánského kalendáře) propukla bolševická (říjnová) revoluce v Rusku. Odpor vůči bolševikům vedl k ruské občanské válce. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

V prosinci francouzská vláda povolila zřízení samostatné čs.armády ve Francii. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

1918
3. března bolševická vláda Ruska uzavřela s Německem mírovou smlouvou (Brestlitevský mír) a Rusko kapitulovalo. To zkomplikovalo situaci Československým legiím. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

V dubnu 1918 byla uzavřena smlouva mezi italskou vládou a Československou národní radou o vzniku československého sboru v Itálii. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

14. května incident v ruském Čeljabinsku vedl k protibolševickému vystoupení Československých legií. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

28. října byl vyhlášen zákon o zřízení samostatného Československého státu (vyšel až jako zákon č. 11/1918 Sbírky zákonů a nařízení). České království zaniklo, Rakousko-Uhersko se rozpadalo. Plné znění zákona tak, jak byl publikován ve sbírce, je veřejně dostupné v digitální knihovně NK.

1. listopadu obsazením polského Lvova ukrajinskou armádou a odporem místních obyvatel začala Polsko-Ukrajinská válka o území Haliče a Volyně. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

2. listopadu začaly boje Maďarsko-československé války o Slovensko, Podkarpatskou Rus a Sedmihradsko. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

3. listopadu podepsalo Rakousko-Uhersko příměří.

11. listopad je v Polsku považován za vznik druhé Polské republiky. Ve skutečnosti se tak stalo až 29. listopadu, kdy nabyly platnosti dva důležité dekrety.

11. listopadu Německo podepsalo kapitulaci a tím skončila velká válka. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

Během prosince se vrátil domů nově utvořený Československý armádní sbor v Itálii. Zapojil se především do obrany Slovenska.

19. prosince odjel jako první z Francie domů 1. prapor 21. československého střeleckého pluku. Do začátku ledna 1919 už byly pluky zpět v Československu. Pluky se pak zapojily do bojů v Těšínsku a na Slovensku.

1919
15. ledna odplul z Vladivostoku do Československa první transport (invalidů) a tím byla zahájena evakuace čs. vojska z Ruska. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

23. ledna začala Sedmidenní válka v níž se střetly armády Československa a Polska o Těšínsko. Více v článku Velká válka a její důsledky pro Československo a Halič.

Od 1. října byla snížena věková hranice zletilosti na 21 let. Více v článku Zletilost pro uzavření manželství.

1920
Vyšel Československý branný zákon, který stanovil všeobecnou brannou povinnost a délku základní vojenské služby 14 měsíců (od roku 1924 to bylo 18 měsíců, od roku 1933 to byly dva roky). Poté byla poviná cvičení.

1923
15. března uznala Konference velvyslanců (rozhodovala územní spory po I. světové válce) východ Haliče za Polské území.

1951
Od začátku roku byla snížena věková hranice zletilosti na dnešních 18 let věku. Více v článku Zletilost pro uzavření manželství.

 

Potřebujete-li další údaje například do rodinné kroniky, doporučuji Časová osa – genealogie.
(Vita Hojdar mi dal souhlas s umístěním odkazu na jeho datový soubor, za což mu velmi děkuji.)

Děkuji Kaj Egg za některé poznámky k matrikám.

6 odpovědí na “Letopočty důležité pro genealogii”

  1. Moniko,
    po prohlédnutí Vašeho webu , vyslovuji hluboký obdiv nejen nad rozsahem a hloubkou Vašich znalostí, ale také nad systematičností uspořádání informací pro jejich praktické použití.
    Co však oceňuji snad ještě více, je nezištnost, s jakou jste dala tak obrovské pensum znalostí a praktických zkušeností k volnému použití, především pro nás genealogy-amatéry. Za tento přístup Vám patří mé veliké DĚKUJI !!! a jsem přesvědčen, že ho sdílí většina uživatelů diskuzního fóra taby.cz.
    Vlastimil Šemík

    1. Děkuji za námět. Myslím, že sem ještě budu doplňovat i další věci.

  2. Vážená paní,
    již několik let sháním informace o mém prastrýci, který padl v 1.sv.válce. Nepomohl mi ani VHA. Když jsem na Vašem webu nalezla hledanou informaci měla jsem velikou radost. Díky za Váš web který je nejlepší, jaký jsem kdy našla. Ještě jednou díky.
    Milena Svatošová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.