Toto není historická studie ani politická úvaha. Jde pouze o stručný chronologický přehled událostí, jenž měly dopad na předky, kteří žili na územích první Československé republiky a Haliče. Vypsala jsem si pouze to, co by mi pomohlo v hledání předků, proto zde mohou chybět některé události, které jsou významné zase pro někoho jiného.
Jde o výpisky z různých materiálů, z nichž některé mohly případně obsahovat i chyby a nepřesnosti. Narazíte-li na takovou chybu, prosím, dejte mi o tom vědět v komentáři. Stejně tak se mi, prosím, ozvěte, budete-li chtít doplnit nějakou informaci, která zde není. Děkuji.
1914
26. července zahájilo Rakousko-Uhersko částečnou mobilizaci armády a 28. července vypovědělo válku Srbsku. Začala I. světová válka. K všeobecná mobilizaci došlo v Rakousku-Uhersku 31. července. Podrobněji o odvodu jednotlivých ročníků v článku Mobilizace a povolávání za války na webu Velká válka.
Koncem léta vznikla z Čechů žijících na území tehdejšího carského Ruska vojenská jednotka Česká družina. V srpnu 1914 vyšel v Kyjevě první rozkaz České družiny. Zapojila se do boje v rámci carské armády. Postupně se rozrůstala o zajaté české a slovenské vojáky z rakouských pluků, kterým se říkalo revoluční dobrovolná vojska (název Československé legie vznikl až po válce). Více o vzniku České družiny na stránce karelvasatko.cz.
31. srpna byla ve francouzském Bayonne založena 1. rota praporu C druhého pochodového pluku Cizinecké Legie, složená z 250 českých dobrovolníků, později známá jako „rota Nazdar“. To byl počátek čs. legií ve Francii. Historie roty, včetně seznamu mužstva, je zveřejněná na webu na webu rotanazdar.cz. Informace o čs. legiích ve Francii jsou dostupné v článku Všeobecně o československých legiích ve Francii na karelvasatko.cz.
1916
V lednu 1916 byla Česká družina (v Rusku) přejmenovaná na Československý střelecký pluk. V květnu byl pluk přejmenován na 1. čs. střelecký pluk a vznikl 2. čs.střelecký pluk. Více v článku Všeobecně k čs. legiím na Rusi na webu karelvasatko.cz.
1917
V lednu byla v Itálii založena zajatecká organizace „Československý dobrovolnický sbor“, která nebyla vojenská, přesto se stala později základem čs. legií v Itálii.
V únoru začali v carském Rusku stávkovat dělníci a zrodila se Únorová revoluce (konec února juliánského kalendáře, čili konec února a začátek března gregoriánského kalendáře). 15. března (gregoriánského kalendáře) car Mikuláš II. abdikoval. Tato revoluce ještě nebyla bolševická a prozatímní vláda chtěla pokračovat v bojích I. světové války.
Od října se v italské armádě postupně formuje 12 rot rozvědčíků, složených z čechoslováků.
7 listopadu (gregoriánského kalendáře, tedy 25. října juliánského kalendáře) propukla bolševická (říjnová) revoluce v Rusku, která svrhla prozatimní vládu. Odpor vůči bolševikům vedl k ruské občanské válce, která trvala až do roku 1920. Jejím důsledkem byl obrovský hladomor v letech 1921-1922.
V prosinci francouzská vláda povolila zřízení samostatné čs.armády ve Francii. Už v průběhu roku začali proudit do Cognacu čs. dobrovolníci, takže hned 12. ledna 1918 mohl být založen 21.čs.střelecký pluk.
1918
7. ledna bylo ve Francii vydáno všeobecné nařízení o zřízení samostatné československé armády.
V únoru povolila italská vláda vybudovat z členů Československého dobrovolnického sboru sedm pracovních praporů (k ženijním pracím, kopání zákopů apod.).
3. března bolševická vláda Ruska uzavřela s Německem mírovou smlouvou (Brestlitevský mír) a Rusko kapitulovalo. To zkomplikovalo situaci Československým legiím. Po skončení války tuto smlouvu bolševici odmítli respektovat a nárokovali si předválečné území carského Ruska (tedy včetně záboru Polska).
V dubnu 1918 byla uzavřena smlouva mezi italskou vládou a Československou národní radou o vzniku československého sboru v Itálii. Téměř obratem hned v dubnu se z původních pracovních praporů zformovaly 31. až 34. čs. střelecký pluk. Více v článku Všeobecně o československých legiích v Itálii na webu karelvasatko.cz.
14. května incident v ruském Čeljabinsku vedl k protibolševickému vystoupení Československých legií.
28. října byl vyhlášen zákon o zřízení samostatného Československého státu (vyšel až jako zákon č. 11/1918 Sbírky zákonů a nařízení). České království zaniklo, Rakousko-Uhersko se rozpadalo. Plné znění zákona tak, jak byl publikován ve sbírce, je veřejně dostupné v digitální knihovně NK.
1. listopadu obsazením polského Lvova ukrajinskou armádou a odporem místních obyvatel začala Polsko-Ukrajinská válka o území Haliče a Volyně. 16. července 1919 byla ukrajinská armáda vytlačena, což je považováno za konec války.
2. listopadu začaly boje Maďarsko-československé války o Slovensko, Podkarpatskou Rus a Sedmihradsko. 20. ledna 1919 bylo Slovensko pod kontrolou Československého státu. Po bolševickém převratu v dubnu 1919 se Maďarská republika rad snažila dobít Slovensko a Sedmihradsko, což vedlo opět k bojům. V srpnu 1919 byli Maďaři poraženi.
3. listopadu podepsalo Rakousko-Uhersko příměří.
11. listopad je v Polsku považován za vznik druhé Polské republiky. Ve skutečnosti se tak stalo až 29. listopadu, kdy nabyly platnosti dva důležité dekrety.
11. listopadu Německo podepsalo kapitulaci a tím skončila velká válka. 11. 11. v 11 hodin zavládlo na frontách I. světové války ticho. V článku Poslechněte si poslední zvuky první světové války, který je na serveru novinky.cz, je možné slyšet poslední zrekonstruované zvuky války a dozvědět se o tom, jak byly zvuky rekonstruovány.
Během prosince se vrátil domů nově utvořený Československý armádní sbor v Itálii. Zapojil se především do obrany Slovenska.
19. prosince odjel jako první z Francie domů 1. prapor 21. československého střeleckého pluku. Do začátku ledna 1919 už byly pluky zpět v Československu. Pluky se pak zapojily do bojů v Těšínsku a na Slovensku.
1919
4. ledna se vrátili z Itálie poslední čs. legionáři.
15. ledna odplul z Vladivostoku do Československa první transport (invalidů) a tím byla zahájena evakuace čs. vojska z Ruska. Více v článku Evakuace československých vojáků z Vladivostoku na webu VHU. Na webu valka.cz je seznam jednotlivých transportů s trasou, obsazením lodí, fotkami lodí apod. v článku Transporty čsl. legií. Některé lodi i s fotkami jsou uvedeny také na wikipedii v článku Československé legie, kapitola Evakuace.
18. ledna byla zahájena Pařížská mírová konference, která měla vyřešit mírové smlouvy se zeměmi, poraženými v I. světové válce. Ukončena byla až 21. ledna 1920.
23. ledna začala Sedmidenní válka v níž se střetly armády Československa a Polska o Těšínsko. Boje skončily 30. ledna. Smlouva z 3. února umožnila stanovení nové demarkační linie.
14. února došlo k první bitvě polsko-sovětské války o území, které před zábory patřilo k polsko-litevskému soustátí. Boje ukončilo 12. října 1920 příměří (uzavřeno v Rize), Rižský mír byl pak podepsán 18. března 1921. Polsko získalo většinu svých původních území.
25. června uznala Pařížská mírová konference dočasnou administrativu Polska nad východem Haliče.
1923
15. března uznala Konference velvyslanců (rozhodovala územní spory po I. světové válce) východ Haliče za Polské území.
Ilustrační foto článku: R-U vojáci v ruském zajetí v Haliči nebo na Slovensku. Autor: Ignacy Paweł Fudakowski (1874–1920), datace fotografie: 1914 – 1915. Uloženo v Archiwum Narodowe Archiwum Cyfrowe, fond: Archiwum fotograficzne Ignacego Fudakowskiego, signatura: 3/94/0/-/35, datace: 1914 – 1915. Zveřejněno na stránkách aplikace www.szukajwarchiwach.gov.pl. Licence volná (polsky „domena publiczna“).