Fiktivní otcové v polských matrikách

Čas čtení: 3 min.

Narazila jsem na zajímavou věc, která může zkomplikovat hledání předků v Polsku. V roce 1955 vyšel dekret o matrikách, který mimo jiné zavedl „fiktivního otce“ u nemanželských dětí. Hlavním cílem byla ochrana dětí, které se narodily matkám, znásilněným vojáky v době II. světové války, dekret se ale vztahoval na všechny tehdy žijící osoby, které se narodily jako nemanželské.

Dekret 151 z dnia 8 czerwca 1955 r. Prawo o aktach stanu cywilnego (odkaz vede na schválenou verzi na serveru polského Sejmu, dokument v PDF) k tomu vytvořil dva paragrafy (polsky Artykuł, zkráceně Art.). Dekret nabyl účinnosti 30. srpna 1955 a až 1. března 1987 byl nahrazen novou úpravou.

Dekret 151 z 1955 r. - Prawo o aktach stanu cywilnego, Art. 34 a Art. 80. Licence volná.
Dekret 151 z 1955 r. – Prawo o aktach stanu cywilnego, Art. 34 a Art. 80. Licence volná.

Art. 34 – Narození po účinností dekretu

Podle art. 34 neuznal-li otec dítě za své, pak se do matriky do kolonky otce zapsalo jméno, které nahlásil právní zástupce dítěte (nejčastěji matka). Pokud žádné jméno nenahlásil, pak jméno zvolil úředník z běžně v Polsku používaných jmen. V obou případech se jako příjmení otce zapsalo aktuální příjmení matky.

Art. 80 – Narození před účinností dekretu

Podle art. 80 si o takový zápis „fiktivního otce“ mohl zažádat kdokoli (nebo jeho právní zástupce), kdo se narodil před účinností dekretu, tedy před rokem 1955. Právě toto ustanovení bylo klíčové pro ochranu dětí, narozených po znásilnění jejich matek za války.

V této souvislosti je třeba zmínit, že Polsko bylo hned v roce 1939 cílem dvou téměř paralelních útoků – od západu jej 1. září napadlo nacistické Německo a od východu 17. září zaútočil Sovětský svaz. Okupovaným územím Polska pak několikrát přešly fronty II. světové války (zjednodušuji, doporučuji nastudovat vždy dějiny konkrétní oblasti).

Důsledky pro genealogii

Podle ustanovení art. 80 si o zápis „fiktivního otce, mohl zažádat kohokoli, tedy i ten, kdo se jako nemanželský narodil ještě v 19. století. Je otázkou, nakolik se takové zápisy „fiktivního otce“ rozšířily mezi tehdy už dospělými lidmi. Dovedu si ale představit, že starší generace, žijící dlouho s cejchem nemanželského dítěte, mohla takovou možnost uvítat.

Nám takový zápis „fiktivního otce“ může docela zkomplikovat hledání předků. V případě komplikací při hledání otce, doporučuji vzpomenout si na tento dekret a pečlivě prostudovat jak vlastní zápis v matrice, tak i okolní zápisy – žádné podrobnosti u otce, změna rukopisu u jeho zápisu apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.