Čas čtení: 8 min.

Zatím jsem hledala předky ve sčítáních lidu pouze sporadicky, přestože jde o skvělý zdroj informací o jedincích i rodinách. Sčítací operáty z roku 1921, které jsem viděla, nejsou jediné, obyvatelstvo se sčítalo (kromě panské a církevní evidence) dávno předtím. Je dobré mít přehled, kdy se tak dělo, proto sem ukládám své výpisky.

Od roku 1754

13. října 1753 vydala Marie Terezie první nařízení o každoročním sčítání, podle nějž mají faráři v celé říši každý rok pořizovat seznamy farníků. Na začátku roku 1754 přibyla ještě nařízení, podle nichž měly sčítání provádět také vrchnostenské úřady a sčítání bylo rozšířeno o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu. Také bylo nařízeno, že se budou soupisy obyvatel provádět každé tři roky a nikoli každoročně.

Sčítalo se v roce 1754 a vznikly dva soupisy – církevní a vrchnostenský. V obou se sčítalo veškeré přítomné obyvatelstvo, které bylo později rozděleno na domácí (tedy v daném místě narozené nebo přistěhované a usedlé) a cizí (tedy přítomné pouze dočasně). Zapisovalo se pohlaví, věk a rodinný stav.

Údaje ze sčítání byly až do roku 1844 považovány za státní tajemství. Pozdější porovnání výsledků obou soupisů z roku 1754 ukázalo, že se vrchnostenské sčítání neshoduje se sčítáním církevním, které obecně uvádělo vyšší počty.

Sedmiletá válka odsunula další sčítání až na rok 1761, ale výsledky tohoto sčítání se nepovažují za spolehlivé. Nařízení z 22. května 1762 ještě přidalo údaje o povolání obyvatel a změnilo frekvenci na každoroční. Další sčítání se konala až do roku 1769, ale byla stále poměrně nepřesná.

Nařízení Marie Terezie z 10. března 1770 přineslo větší změny. Místo církve prováděly sčítání vojenské orgány a vrchnostenské úřady měly na starosti kontrolní soupisy. Novým hlavním cílem sčítání se stalo zjištění počtu branců (mužů k odvodu do vojenské služby) a bylo nařízeno opět i sčítání tažného dobytka (koní a volů) a domů. Až do roku 1776 zahrnuje sčítání pouze muže a eviduje je podle věku a výšky. Zároveň byly zavedeny sankce pro toho, kdo by se chtěl úmyslně vyhnout sčítání (trest až dva roky prací na pevnostních stavbách) nebo kdo by zatajil svůj majetek (pak mohl být zkonfiskován).

Nový konskripční patent byl vydán v roce 1777 a stal se základem (s malými změnami) sčítání až do roku 1851. Hlavním cílem stále bylo zjištění branné schopnosti obyvatelstva. Od roku 1780 se u obou soupisů (vojenských a vrchnostenských) sčítaly muži i ženy, ale u mužů byly informace podrobnější. V letech 1780 až 1803 se sčítaly také děti od jednoho roku, od roku 1805 už se sčítaly děti od narození. Do roku 1828 se sčítalo každý rok.

Od sčítání roku 1807 se vojenská a politická (vrchnostenská) metodika sčítání sjednotila, takže by se výsledné udaje už měly shodovat. Od sčítání 1830 (resp. 1831, kdy se sčítání opakovalo) se sčítalo jednou za tři roky. Sčítání, které se mělo konat roku 1849 proběhlo až na přelomu let 1850 a 1851. Nešlo však o standardní sčítání, ale pouze o opravy dat podle pravidelných revizí (viz níže Populační knihy).

Na Slovensku (resp. v Uhrách) proběhla pouze sčítání v letech 1785, 1787, 1805 a 1828.

Sčítání z roku 1857 je považováno za přechod mezi předchozími spíše soupisy obyvatelstva a moderním sčítáním lidu. Poprvé se konalo k jednomu okamžiku – k 31. říjnu 1857, a to na celém území rakouského císařství, tedy včetně Uher (a tím i Slovenska). Na přípravu měli úředníci pouze sedm měsíců vzhledem k tomu, že císařské nařízení bylo vydáno 23. března 1857. Sčítání už neprovádělo vojsko, ale pouze politické úřady (obce a nové okresy). Sčítalo se stále jen domácí obyvatelstvo, evidovalo se náboženství, povolání, věk, rodinný stav a pobyt (přítomní/nepřítomní).

Od roku 1869

Říšský zákon o sčítání z 29. března 1869 stanovil, že se napříště budou konat sčítání jednou za deset let. První sčítání se mělo uskutečnit k 31 prosinci 1869. Všechna následující sčítání už měla proběhnout o půlnoci z 31. prosince roku, který končí nulou, na 1. ledna následujícího roku (tedy následující sčítání mělo zachytit stav o půlnoci z 31. prosince 1880 na 1. ledna 1881). Platilo to až do zániku Rakousko-Uherska.

Sčítalo se přítomné obyvatelstvo, ale zároveň také stále ještě i domácí obyvatelstvo (podle domovské příslušnosti v obci, včetně evidence dočasně nebo trvale nepřítomných). Sčítání bylo v kompetenci ministerstva vnitra, místní šetření měly provádět obecní úřady (ve vybraných obcích okresní hejtmanství).

Sčítací jednotkou byla domácnost. Majitel domu nebo sčítací komisař vyplňovali sčítací lístky (Anzeigezettel). Odmítl-li někdo poskytnout údaje nebo lhal, hrozila mu pokuta 1 až 20 zlatých nebo až 4 dny ve vězení.

V roce 1880 se poprvé sčítaly i příslušníci aktivního vojska a zeměbrany. Poprvé byla také přidána otázka na obcovací řeč (tedy jazyk používaný při běžné komunikaci) a začala se zjišťovat gramotnost (umí číst a psát, umí číst, neumí číst ani psát).

Od roku 1890 bylo povinné uvádět přesné datum narození. Zároveň se zdokonalila evidence povolání tak, že byla u nás používaná až do roku 1930. Toto sčítání je významné i z hlediska techniky zpracování – poprvé na evropském území byla část výsledků zpracovávána elektrickými děrnoštítkovými stroji, konkrétně americké značky Hollerith.

Další sčítání v letech 1900 a 1910 probíhala jako předchozí a nebyla ničím výjimečná.

Od roku 1918

První sčítání obyvatelstva na území nově vzniklého Československa se uskutečnilo na Slovensku 3. března 1919. Organizovalo jej ministerstvem pro slovenské záležitosti a protože byl ministrem Vavro Šrobár, říká se mu někdy Šrobárovo sčítání. Šlo o rychlé zjištění základních informací o velikosti a struktuře slovenské populace a poprvé se zde uplatnila národnost československá.

Celostátní sčítání lidu bylo vyhlášeno zákonem o prvním československém sčítání lidu z 8. dubna 1920, a to k 15. únoru 1921. Sčítalo se opět přítomné obyvatelstvo na základě archů pro domácnost. Poprvé byla zjišťována národnost nikoli podle obcovacího jazyka, ale podle národnosti, k níž se každý mohl sám přihlásit (starší 14 let a příčetný) a v rámci této skupiny otázek se také evidoval mateřská jazyk. U povolání se porovnávalo současné povolání a to před válkou (k 16. červenci 1914). Opět se zjišťovala gramotnost (znalost čtení a psaní) a byla zde i položka o vyznání (či bez vyznání). Při sčítání z roku 1921 byl proveden i částečný soupis bytů, a to ve 28 městech s nejméně dvaceti tisíci obyvateli. Sčítání se zpracovávalo opět pomocí strojů na děrné štítky.

Zákon o prvním československém sčítání lidu počítal s pětiletou periodou sčítání, ale později bylo rozhodnuto o tom, že se sčítání budou konat jednou za deset let. Další sčítání proto bylo vyhlášeno až k 1. prosinci 1930. Oproti minulému sčítání byla otázka národnosti svázaná s mateřským jazykem (který až na výjimky povinně určoval zapsanou národnost). Novinkou bylo zjišťování plodnosti žen a předchozího bydliště u těch, kteří se v obci nenarodili. Částečný soupis bytů byl také znovu proveden, a to v obcích s nejméně deseti tisíci obyvateli.

Vzhledem k tomu, že ke sčítacím operátům z roku 1930 nemáme šanci se dostat (s ohledem na ochranu osobních údajů), nemá už ani význam vypisovat další sčítání lidu.

Kde hledat sčítací operáty

Sčítací operáty z let 1857 až 1921 (ze starších sčítání se dochovalo jen málo) je třeba hledat ve Státních okresních archivech (SOkA). Někde už jsou operáty digitalizované a někde z těchto digitalizovaných archiv rok 1921 stáhl (s odkazem na ochranu osobních údajů) a jsou opět přístupné pouze v badatelnách.

Digitalizované sčítací operáty je proto třeba hledat na stránkách s digitalizovanými archiváliemi příslušného SOA, tak ale také SOkA (některé si část archiválií samy zveřejňují, hlavně ve Východních Čechách).

Některé sčítací operáty (hlavně ty z roku 1921) jsou přístupné na FamilySearch (dole je odkaz „Browse through 4,916,932 images“, přičemž číslo se může měnit). Špatně se v nich ale orientuje, proto doporučuji jiný postup. Nahoře v menu v kapitole „Search“ zadat vyhledávání v „Catalog“, do položky „Keywords“ zapsat hledanou obec a kliknout na Enter. Pak výsledky omezit v levém menu v kapitole „Category“ jen na „Census, Taxation, and Voter Lists“. Tak by se mělo dát dostat na přehled obcí, mezi nimiž je ta hledaná.

Ke starším sčítáním

Přidáno 30. 5. 2022

Pan Michal Šrubař na dotaz pana T, Vaníčka z r. 2020 zpracoval přehled literatury, v níž lze najít odpovědi na otázky ke starým konskripcím a censům. Děkuji, pane Michale.

Info ke starším konskripcím a cenzům najdete v článcích:

BERROVÁ, P. (2007). Konskripce a sčítání lidu na našem území v kontextu zjišťování národnosti obyvatelstva a se zohledněním nálezů Nejvyššího správního soudu. In: Historická demografie, 31. Praha: Sociologický ústav ČSAV.s. 147-210, 3 tab., 11 příl.
Celé číslo HD online zde: http://www.eu.avcr.cz/export/sites/eu/.content/files/historicka-demografie/HD_31_2007.pdf

BERROVÁ, P. (2008). Poválečné soupisy obyvatelstva a sčítání lidu 1950 v Československu v kontextu zjišťování národnosti obyvatel a se zohledněním nálezů Nejvyššího správního soudu. In: Historická demografie 32. Praha: Sociologický ústav AV ČR. – s. 151-174.
Celé číslo HD online zde: http://www.eu.avcr.cz/export/sites/eu/.content/files/historicka-demografie/HD_32_2008.pdf

Výsledky konskripcí (za země, možná za obce) byly publikovány knižně, ale obávám se, že jednotlivé archy k jednotlivým domům, bytům se nedochovaly, anebo budou leda tak ve vídeňských archivech…:

Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen. I. Heft. Prag: bey Kaspar Widtmann, 1787. [8], [203], [1] s.
vyšlo celkem 12 svazků, mají je v Národní knihovně, zdigitalizovány v Google Books nebo v Manuscriptoriu:

Manuscriptorium – http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=facsimile&pid=NKCR__-NKCR__49C000028H013JK67T5-csIMG_MAIN_00000001
(na straně – „obrázku 80 je ukázka formuláře, který se vyplňoval – Konskriptiontabelle)

Google Books – https://books.google.cz/books?vid=NKP:1002303720&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false

Dalším zdrojem jsou Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie 1828-1865, přesněji Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie. Zusammengestellt von der K. K. Direction der administration Statistik. Wien: K. K. Hof- und Staatsdruckerei, 1828–1865.

Dostupné v digitální knihovně v Mnichově:
https://opacplus.bsb-muenchen.de/metaopac/start.do

Pomůže to k doupřesnění představy, co se sčítalo, ale ke konkrétním lidem se dostanete stěží, aspoň co já (zatím) vím.

 

Přidáno 31. 10. 2024

Pan Michal Šrubař přidal v komentáři další článek ke sčítání lidu. Kopíruji jeho text i sem, aby nezapadl.

Zájemci s dotazy, zda existují dochované operáty ze sčítání lidu a z kterých let, mohou nalézt základní odpověď v tomto článku ve sborníku Historická demografie:

Dušková, Sabina. Soupis archivních fondů vzniklých v souvislosti se sčítáním lidu konaným na území České republiky od roku 1857 a uložených ve státních archivech. Historická demografie 26, 2002, s. 167–189.

Co se týče jejich digitalizace, tak je třeba sledovat aktuální situaci dle jednotlivých oblastních archivů.

Populační knihy

Populační knihy začaly vznikat na panstvích (později je vedly obce) a ve městech už od roku 1778. Byla v nich zapsaná každá domácí rodina se všemi členy domácnosti. Knihy byly vedeny podle jednotlivých domů a v nich podle rodin. Hlava rodiny byla povinna hlásit do knihy všechny případné změny (úmrtí, narození apod.). Knihy by měly být uloženy v příslušných archivech ve fondech panství (velkostatků), obcí a měst.

 

Aktualizace

30. 5. 2022 jsem přidala kapitolu s informacemi ke starším sčítáním (autor Michal Šrubař).
31. 10. 2024 jsem ke kapitole s informacemi ke starším sčítáním přidala další inforamaci od Michala Šrubaře.

 

Zdroje
– Historie sčítání lidu na území České republiky I., Český statistický úřad
– Karolina Wagnerová, Historie sčítání lidu v České republice, Německu, Rakousku a ve Švýcarsku, diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2018

 

Ilustrační foto článku: Výřez archu za roku 1819 z dokumentu Sumariusze miejscowe [spisy ludności i spisy koni dla celów wojskowych] z Haliče z panství Dominium Walawa, kraj Przemyśl. Uloženo v Archiwum Państwowe w Przemyślu, fond: Dominium Walawa, signatura: 56/404/0/3/56, datace: 1815 – 1832. Zveřejněno na stránkách aplikace www.szukajwarchiwach.gov.pl. Licence volná (polsky „domena publiczna“).