Někdy je třeba odhadnout přibližné rozmezí let pro hledání křtu na základě data uzavření manželství podle zápisu, který neobsahuje věk novomanželů. K tomu se hodí vědět, jak se v historii měnil pojem zletilosti pro uzavření manželství. Zde si poznamenám klíčové letopočty a základní informace.
Od nejstarších matrik do roku 1811
Olomouckým sněmem v roce 1573 byla zletilost v zemském právu (platné mimo města) sjednocena pro Čechy a Moravu na věku 20 let.
V městském právu platil od roku 1579 tzv. „Koldinův zákoník“ nazvaný „Práva městská Království českého“, který stanovil zletilost u děvčat na 15 let a u mládenců na 18 let věku.
Římskokatolická církev však ve svém právu nevyžadovala pro uzavření manželství zletilost. Dokonce ani striktně nevyžadovala souhlas otce (či poručníka), i když jej doporučovala a vedla k němu mladé věřící. Jan Martinů uvádí zletilost pro schopnost vstoupit do manželství pro dívky 14 let a pro chlapce 16 let věku. U zásnub (nejde o uzavření manželství, ale o uzavření smlouvy o budoucím manželství) dále uvádí, že před 7 rokem věku by byly považovány za neplatné.
Od roku 1812 do roku 1919
Od 1. ledna 1812 začal platit „Všeobecný zákoník občanský“ (nikoli na uherském území), který zavedl zletilost od 24 let věku.
Hranice zletilosti znamenala, že člověk mladší potřeboval ke svatbě souhlas otce a pokud už nežil nebo šlo o člověka narozeného mimo manželství, pak souhlas poručníka (soudu). Vyžadovat jej musela i římskokatolická církev.
Po roce 1919
Od 1. října 1919 byla v novém Československu snížena věková hranice zletilosti na 21 let a od začátku roku 1951 na dnešních 18 let věku.
Zdroje
- Tomáš Kovárik, Vývoj právní úpravy zletilosti, diplomová práce, obhájeno 9. 9. 2015 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Brno.
- Jan Pauly, Církevní a státní předpisy o manželství v Rakousku, Věstník katolického duchovenstva, Praha 1905.
- Jan Martinů, Manželské právo církve katolické se zřetelem na manželské právo občanské vůbec, zvláště na manželské právo občanské republiky československé, Olomouc 1928.
První část, druhá část.