Kdo hledá předky na severozápad od Prahy směrem ke Kladnu a Slanému (nebo i k Rakovníku) jistě se potká s názvem města Muncifaj. Brzy zjistí, že jde o dnešní město Smečno. Věc je ovšem trochu „zapeklitější“ než pouhé přejmenování městečka. Paralelně se totiž ve stejné době setká zároveň i s názvem Smečno. Proč? Hledala jsem odpověď.
Jako obvykle hned na úvod upozorňuji, že nejsem historička. Tyto stránky mi slouží jako jakýsi poznámkový blok s výpisku z různých zdrojů (chete-li „tahák“) pro genealogický výzkumu mých vlastních předků. Mohou tedy obsahovat i nějaké ty „zkratky“ a nepřesnosti.
Smečno mělo vlastně dvě části – Horní a Dolní.
Horní Smečno bylo v podstatě pouze zámek a přilehlé okolí.
Dolní Smečno bylo pak vše ostatní, tedy vlastně celá ves. Zároveň s tím, jak Vladislav Jagellonský povýšil roku 1510 ves na městečko a jak bylo městečko povýšeno roku 1515 na město, přijalo Dolní Smečno název Muncifaj (Mons fagi, tedy Buková hora).
(Z mně dostupných pramenů nedokážu přesně určit, zda došlo k přejmenování už roku 1510 nebo až roku 1515. Nejspíše se tak stalo listinou z 28. 12. 1515, kterou bylo městečko povýšeno na město. Pro hledání v matrikách však přesné datum přejmenování není důležité.)
Zámek a přilehlé okolí (tedy Horní Smečno) nesl i dál název Smečno. Panství náleželo k zámku (a nikoli k městu), proto také dál neslo název Smečenské panství.
V matrikách se lze setkat s oběma názvy jako místy matriční události nebo bydliště osob, protože i na zámku a v přilehlých budovách se bydlelo.
Ještě dodám, že roku 1882 se z Muncifaje opět stává Smečno.
Osobně používám k odlišení výrazy „Smečno“, „panství Smečno“ a pro Muncifaj „město Smečno“.
Literatura
- August Sedláček, Místopisný slovník historický Království českého, Praha, 1908.
- kol., Ottův slovník naučný, 23. díl, Praha, 1905.
- kol., Popis okresního hejtmanství Slanského, Praha, 1887.
Ilustrace: Město Smečno, okres Kladno. Pohled ze severovýchodu. Autor: Horakvlado. 2016; zdroj: Wikimedia Commons. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International – Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
No, s tou Bukovou horou to není tak jisté – mně třeba přijde přijatelnější hypotéza o zkomolenině latinského „municipium“ (tj. město s právy na královské úrovni ) – klidně to mohlo vzniknout právě po roce 1515.
Díky, že to zmiňujete. Mohlo to být i takto a bylo by to určitě logické vysvětlení. Bukovou horu uvádí Sedláček a zmiňuje při tom jakousi starou místní pověst. Blíž ji ale nespecifikuje. Možná se už nikdy neobjeví doklad o tom, z čeho název Muncifaj opravdu vznikl.