Jak hledat předky v Polsku – stručný úvod

Čas čtení: 10 min.

Občas se mě lidé ptají, jak mohou hledat svého předka, který přišel z Polska, bydlel tam nebo tam bojoval či zemřel. Pokusím se zde velmi stručně popsat možnosti hledání na současném i minulém území Polska. Počítejte ale, prosím, s tím, že jeden článek nedokáže postihnout hledání na tak rozlehlém a rozmanitém území. Nestačila by na to nejspíš ani tlustá kniha. Počítejte také, prosím, s tím, že nejsem expertkou na polskou genealogii, jen nějakou dobu hledám své předky z Haliče, polsky rozumím a o polskou genealogii se zajímám.

Hledání předků v Polsku je složité i pro rodilé mluvčí, natož pak v případě, kdy nám práci komplikuje jazyková bariéra. Důvodů je více. Předně v Polsku začala digitalizace archiválií mnohem později než u nás. Důležitým důvodem je také fakt, že současné i historické území Polska bylo velmi zasaženo mnoha válkami, z nichž nejhorší byly obě světové války. Nejhůř byly postiženy ztrátami archiválie z východních oblastí historického Polska.

Stručně k historii a místopisu

Myslím, že při hledání předků v Polsku je dobré znát alespoň něco málo z jeho historie. Především je třeba vědět, že současné Polsko se nenachází ve svých historických hranicích (a i tyto dávné hranice nebyly vždy stejné). Po druhé světové válce bylo území Polska posunuto směrem na západ – přišlo o svá území na východě (tzv. „Kresy Wschodnie“) a dostalo za to území na západě a na severu (tzv. „Ziemie Odzyskane“), kam bylo východní obyvatelstvo odsunuto.

Posuňme se ale mnohem dál do historie. Roku 1569 se v Lublině spojily dva předtím samostatné státy: Korona Królestwa Polskiego (česky Koruna polského království) a Wielkie Księstwo Litewskie (česky Litevské velkoknížectví) do jedné unie . V průběhu historie pak pohltily ještě třetí státní útvar – Infanty, tedy území patřící křižákům. Toto polsko-litevské soustátí neslo název Rzeczpospolita Obojga Narodów (česky Republika obou národů) a před rokem 1772 bylo po carském Rusku druhým největším státní m útvarem v Evropě.

V letech 1772 až 1795 si toto polsko-litevské soustátí rozebraly Prusko, Rakousko a Rusko při trojím dělení Polska (Rozbiory Polski). Před prvním dělením měla Rzeczpospolita Obojga Narodów rozlohu 733.200 km2, po třetím dělení Polsko jako stát zcela zaniklo.

 

Mapa ukazuje jednotlivé fáze dělení
(po kliknutí se otevře velká v novém okně)
Autor Halibutt, derivative work: Sneecs. Licence CC BY-SA 3.0. Zdroj Wikipedia.

 

O jak velká území při těchto třech děleních Polska šlo uvádím ve starším článku Dělení Polska 1772 až 1795. Na jeho konci najdete také pro srovnání rozlohy některých státních útvarů, které si snadněji představíte – Československo v hranicích první republiky a současné státy Polsko, Litva, Česká republika, Německo, Francie.

Jak vidíte i zde na mapě, řeknete-li, že hledáte předky „v Polsku“, ve skutečnosti můžete hledat na území o rozloze dnešních států Polsko, Litva, Německo (a přidávám i ČR, protože je třeba k původní rozloze Republiky obou národů přičíst i část rozlohy původního Pruska – přinejmenším Kladsko).

Každý ze záborů Polska se řídil jinými zákony a byly v něm zcela jiné podmínky života lidí. Při hledání předků „v Polsku“ mezi lety 1772 až 1923 ve skutečnosti jde o hledání v několika různých státech – v původním Polsku, v Rakousku, v Rusku a v Prusku, což znamená dnes hledat v Polsku, na Ukrajině, v Rusku, částečně i v Německu a někteří z vás budou možná muset hledat i na Litvě a v Bělorusku. To, samozřejmě, z velké části určuje i způsoby hledání předků.

Kde hledat matriky

V Polsku je nezbytně nutné znát vyznání osoby, kterou hledáme (nebo zda byla bez vyznání). Nejčastěji budeme asi hledat matriky římskokatolické, ale poměrně často jde také o evangelické církve („protestanti“), na východě pak také řeckokatolické a občas i pravoslavné. Samozřejmě napříč územím půjde také o židovské matriky.
V této souvislosti je třeba zmínit, že v ruském záboru Polska bylo řeckokatolické vyznání zakázáno a jeho farnosti byly převedeny na pravoslavné, a to roku 1839 na území Ruského císařství a roku 1875 v Polském království (Królestwo Polskie, rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje, jinak také Królestwo Kongresowe, lidově známé jako Kongresówka, u nás často označované jako Ruské Polsko).

Důležité je vědět, že mnohé archiválie vůbec nejsou uloženy ve státních archivech. Pro nás bude asi hodně nezvyklé, že v Polsku jsou matriční knihy majetkem toho, kdo je vytvořil, a jsou také u něj uloženy. To znamená, že civilní matriky jsou opravdu uloženy ve státních archivech, ale církevní matriční knihy jsou uloženy u těchto církví. Například římskokatolická církev má originály matrik (pokud se dochovaly) stále na farách, duplikáty jsou zpravidla uloženy v diecézních (arcidiecézních) archivech (fary měly povinnost je tam posílat od roku 1782 na rakouském záboru, na pruském duplikáty odesílaly fary od roku 1794 duplikáty do příslušných soudů). Jen výjimečně jsou některé duplikáty uloženy přímo v příslušném státním archivu.

Některé církve mají se státními archivy dohodu o konzervaci a digitalizaci jejich matričních fondů. To například znamená, že z římskokatolických diecézí (a arcidiecézí) jsou sváženy duplikáty matričních knih do příslušného státního archivu, který za čas také takto digitalizované knihy může zveřejnit. Jde o komplikovaný, zdlouhavý a pro nás velmi nepřehledný proces, který je teprve v počátcích.

Potřebujete-li získat kopii matričního zápisu, pak jednou z cest je oslovit přímo konkrétní faru. Bohužel je ale vysoká pravděpodobnost, že se setkáte s mlčením nebo odmítnutím (kněží nemají za povinnost nám poskytovat informace). Další možností je oslovit diecézní (arcidiecézní) archiv. Je ale třeba počítat s tím, že některé vůbec nejsou ochotné poskytovat rešeršní služby a ty diecézní/arcidiecézní archivy, které je poskytují, si za ně, samozřejmě, nechávají platit. Na některé z těchto archivů ani není možné sehnat e-mailovou adresu.

Odkazy na všechny archivy (včetně diecézních, arcidiecézních i jiných církevních archivů), které se mi povedlo najít, najdete na stránce Archivy v Polsku.

Státní archivy zveřejňují digitalizované archiválie z celého území (s níže uvedenými výjimkami) na jednotné adrese: https://www.szukajwarchiwach.gov.pl/. Jde o novou verzi portálu, v níž se poměrně špatně vyhledává (nejnovější „vychytávkou“ je úplné zrušení možnosti vyfiltrovat si rychle a jednoduše pouze matriční knihy). Stará verze portálu na adrese szukajwarchiwach.pl končí 31. květnem 2021. V článku Stará verze archivního portálu Szukaj w Archiwach 31. 5. 2021 končí – jak v novém portálu vyhledat matriku jsem se pokusila poskytnout stručně návod na vyhledání potřebné matriky.
Některé státní archivy mají také vlastní portály, na nichž zveřejňují mimo jiné i matriky. Je jich ale pouze několik. Najdete je na už zmíněné stránce Archivy v Polsku.

Slezské matriky mají ještě neoficiální portál na adrese https://siliusradicum.pl/ksiegi-metrykalne/, vedený genealogickou společností Silius Radicum, na němž zveřejňují matriční knihy ze Státního archivu v Katovicích. Průběžně také zpracovávají indexy k matrikám (menu „Metryki i indexy“ > „Indexy metryk“).
Některé slezské matriky jsou zveřejněné i v digitálních knihovnách. Je jich několik a najdete na ně odkazy na už uvedené stránce Archivy v Polsku (spíš ve spodní části seznamu, v názvu mají slovo „biblioteka“).

Archivní materiály z východních území (tzv. „Kresy Wschodnie“), která už dnes nejsou v Polsku, má na starosti speciální archiv AGAD (Archiwum Główne Akt Dawnych). Rozcestník k matrikám, které už má digitalizované, najdete na stránce s názvem Źródła wspólnej pamięci.

Další zajímavý zdroj digitalizovaných matrik najdeme na portálu Polské genealogické společnosti (Polskie Towarzystwo Genealogiczne) na adrese https://metryki.genealodzy.pl/. Zveřejňují matriční knihy z celého území současného Polska (z historických východních území zatím nic nemají), u nichž se jim focení a zveřejnění povedlo domluvit s příslušnou církví nebo matričním úřadem (v polštině zkratka USC, tedy Urząd stanu cywilnego).

Některé matriky z historicky polského území lze také najít na Family Search. Jde především o Duplikáty matrik západní části Ukrajiny 1600-1937 (stránka vyžaduje přihlášení k FamilySearch). Matriky se tam sice tváří jako řeckokatolické, ale jsou zde smíchány s římskokatolickými (v seznamu je nelze rozlišit). Jde pouze o část území, určitě Halič. Lwów je třeba hledat pod Lemberg. Některé matriky jsou už i indexované, proto přidávám i odkaz na vyhledávání podle příjmení a dalších kritérií.

Stabilní katastr v Haliči (především v západní části)

I v Haliči vznikl stabilní katastr patentem Františka I. ze dne 23. prosince 1817, o dani pozemkové a vyměření půdy. Nazývají jej jako druhý katastr – „Drugi kataster gruntowy Galicji (tzw. Metryka Franciszkańska)“. Jako první katastr je v Haliči označován soupis půdy podle patentu Josefa II. z 12. dubna 1785 – „Pierwszy kataster gruntowy Galicji (tzw. metryka józefińska)“. Oba jde využít pro genealogické bádání.

V Polsku, což se týká západní části Haliče, je na úrovni našeho „Českého úřad zeměměřického a katastrálního“ úřad s názvem „Główny Urząd Geodezji i Kartografii (GUGiK)“, který staré mapy předal do příslušných národních archivů. Digitalizace map v nich probíhá zhruba podobně, jako digitalizace ostatních archiválií, tedy pomalu. Jak už jsem psala v článku, většinou jsou archiválie (včetně map) zveřejňovány na celostátním portálu Szukaj w archiwach, ale některé archivy mají i vlastní portál (je jich jen minimum). Nenašla jsem v Polsku nic podobného našemu „Ústřednímu archivu zeměměřictví a katastru“, tedy ani nic jako je u nás webová aplikace Archivní mapy.

Obecně pro vyhledání jakýchkoli starých katastrálních map na Szukaj w archiwach doporučuji hledat podle příslušného archivu ve fondu (zespół) nazvaném „Archiwum Geodezyjne“ nebo nějak podobně. Hodí se hledat podle názvu obce, potom si vyfiltrovat pouze příslušný národní archiv a pak už se zkrátka jen probrat výsledky. Vyhledávání a filtrování na Szukaj w archiwach je komplikováno tím, že jednotliví pracovníci z jednotlivých archivů používají různá klíčová slova a fráze. Například lze hledat podle fráze „#ewidencja gruntów i budynków“ [evidence pozemků a budov], ale najdete tak pouze mapy zadané jedním konkrétním pracovníkem z jednoho konkrétního archivu v konkrétním období. Také nedoporučuji omezovat vyhledávání pouze na mapy (ikona částečně rozložené „harmonikové“ mapy), protože katastrální mapy mohou být zařazeny pouze mezi běžné archiválie („akta“).

Určitě se také bude hodit podívat se na velkou sbírku katastrálních map, která je zveřejněná na stránce The Gesher Galicia Map Room. Na stránce se sbírkou map si vyhledejte „Cadastral Maps“. Zde je pak odkaz přímo na datovou strukturu adresářů s katastrálními mapami (pro ty, kteří se alespoň trošku vyznají ve struktuře webů nebo v počítačích a nepotřebují podrobnější popisy). Výhodou je, že se tam mohou najít i mapy z východní části Haliče.

Další významné zdroje a pomůcky

Už zmíněná Polská genealogická společnost provozuje na svém portálu také další důležitou službu, kterou je indexace matrik. Dobrovolníci zpracovávají stále další matriky, proto je dobré se čas od času vracet. Projekt se jmenuje Geneteka (na tomto odkaze najdete vstupní stránku s mapou vojvodství, která se vám bude hodit) a zde je k ní vyhledávací formulář. Doporučuji podívat se i stránku Zasoby w trakcie indeksacji, na níž lze sledovat, jaké matriky jsou naplánované k indexaci a zda se jim někdo věnuje (sloupec nadepsaný „W indeksacji“).

Podobné indexační projekty a další databáze najdete v odkazech na stránce Databáze Polsko a na stránce Základní weby Polsko. Jde například o projekt BaSIA – Baza Systemu Indeksacji Archiwalnej, který indexuje archivní materiály především z historického území Velkopolska (Wielkopolska).

Vzhledem k obrovské rozloze území, jež je možné považovat za hledání „v Polsku“, je nutné velmi přesně určit místo – obec, střediskovou obec (gmina), okres (powiat), kraj (województwo). To je poměrně obtížné ve třech různých záborech, na nichž bylo v různých obdobích zavedeno různé administrativní dělení a na nichž se používaly různé úřední jazyky. Trochu by vám s tím mohly pomoci weby, na které najdete odkazy na stránce Místopis Polsko. Budete-li k tomu potřebovat mapy, najdete na ně odkazy na stránce Mapy a katastry.

I obyvatelé historicky polských území různě migrovali, proto je možné se podívat i na odkazy na stránce Migrace obyvatelstva, na níž uvádím nejen odkazy, které se hodí pro hledání emigrantů do obou Amerik. Najdete tam i odkaz na databázi repatriantů z východních území Polska, kterou vytvořilo Śląskie Towarzystwo Genealogiczne we Wrocławiu na základě evidence Státního repatriačního úřadu (Państwowy Urząd Repatriacyjny, PUR). Jde o databázi více než 1 milionu osob, které byly v letech 1944–1946 nuceně přesídleny z východních území Polska v souvislosti s přesunem hranic po 2. světové válce (z území, které připadlo SSSR).

Hledáte-li předka či příbuzného, který padl v 1. světové válce na území Haliče nebo odtamtud pocházel, pak by vám mohl pomoci můj druhý web, který se jmenuje Halič a předkové.

Odkazy na stránce Vojenství, války, oběti válek by vám mohly pomoci v případě, že hledáte předky či příbuzné, kteří padli nebo byli zabiti v obou světových válkách.

Bez znalosti polštiny se na polských územích hledá poměrně složitě, proto nakonec přidávám ještě odkaz na můj Malý genealogický slovníček základních výrazů v polštině. Jde opravdu pouze o základní výrazy. Nemáte-li ani základy polštiny, pak doporučuji hledat na tomto území pomocí prohlížeče, který dovede snadno přeložit webové stránky (vím, že to umí Chrome, zda i jiný, netuším).

 

Ještě jednou upozorňuji, že toto je pouze nejzákladnější a nejstručnější úvod. Bez dalšího studia především místopisu a historie dané oblasti a bez snahy porozumět polštině, němčině, ruštině, latině, se neobejdete.

Také upozorňuji, že není v mých časových možnostech hledat každému správnou farnost nebo obec nebo dokonce danou osobu. Můžu vám odpovědět na nějaký obecnější dotaz nebo vás navést na nějaký další zdroj informací, ale hledat detailně vše opravdu nemůžu. Obvykle to zabere poměrně dost času a já ještě v důchodu ani zdaleka nejsem. Děkuji, že to chápete.

 

Aktualizace

1. 5. 2021 jsem přidala odkaz na vyhledávání podle příjmení a dalších kritérií v matrikách západu Ukrajiny na FamilySearch.
15. 5. 2021 jsem upravila informaci o portálu Szukaj w archiwach, konkrétně o ukončení staré verze k 31. 5. 2021.
31. 5. 2021 jsem přidala kapitolu Stabilní katastr v Haliči (především v západní části).

4 odpovědi na “Jak hledat předky v Polsku – stručný úvod”

  1. Děkuji za článek velmi zajímavý a poučný což oceňuji hledám právě před předky kteří přišli do Ostravy za práci a pocházela většina právě z Polska z Janowic wieliczka A druhá větev z Lipniku. Takže oceňují váš článek a čas nad tímto článkem a děkuji vám za něj.

    1. Děkuji. Jsem ráda, že vám článek alespoň trošku pomůže. Držím vám palce, ať najdete.

  2. Moniko, nevíte, jestli jsou v Polsku někde dostupné indikační skici a císařské otisky pro západní Halič? (Jde mi o vesnici Górka, gmina Szczurowa, powiat brzeski, Malopolské vojvodství.) Ať pátrám, jak pátrám, žádnou zmínku se mi nepodařilo najít.
    Díky za Vaše stránky, moc mi pomáhají při pátrání.

    1. Jsem moc ráda, že vám stránky pomáhají, Karlo. A děkuji za tip na další kapitolu, do níž jsem zpracovala obecné informace o katastru (i když pouze z Haliče, především ze západní části).
      Konkrétně pro obec Górka, powiat brzeski, gmina Szczurowa (zde na wikipedii) bych čekala mapy v národním archivu v Krakově a také jsem je tam našla v jeho fondu „29/280 Kataster galicyjski“ – zde je odkaz na seznam jeho fondů (po kliknutí na název fondu nás web přesměruje přímo na příslušný fond na celostátním portálu Szukaj w archiwach). Zde je pak příslušný fond přímo na Szukaj w archiwach a v popisu opravdu je i „powiat Brzesko (sygn. K. Br. 1-308)“. Bohužel série „Kataster Brzesko – szkice indykacyjne“ (indikační skicy) je zatím bez skenů, ale císařské otisky by mohly být v sérii „Kataster Brzesko – mapy“, pokud se dochovaly a byly už digitalizované nebo zapsané do evidence portálu. Na první pohled tam nějaká Górka je, ale budete si muset sama porovnat, zda je to ta správná (jde o velmi častý název obce). Na sérii indikačních skic se ani nemusíte koukat, ještě tam nic nezaevidovali (tedy pokud se jim nedochovala jen ta jediná, která tam je a Górka to není). Pokud tam správná obec není, pak možná napište přímo do archivu v Krakově, ale obávám se, abyste nedopadla jako já – je to asi měsíc, co jsem jim poslala už potřetí tentýž dotaz a zatím stále bez odpovědi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.