Jak hledat v matrikách Prahy

Čas čtení: 8 min.

V Praze moc často nehledám a pokud už musím do vademeca AHMP, pak tam zmateně (a zoufale) klikám na náhodně zvolené farnosti. Po chvíli mi ale dojde, že na Prahu se musí přece úplně jinak. Pak už je vyhledání správné matriky otázkou chvilky. Až zase příště budu potřebovat nějaký zápis z pražské matriky, snad si vzpomenu, že je návod zde.

Výchozím místem pro občasné hledání v pražských matrikách totiž není Sbírka matrik ve vademecu AHMP. Tam začínají pouze ti, kdo jsou v Praze zkušení. My občasní hledači bychom měli začínat na stránce Archivu hlavního města Prahy, která se jmenuje Sbírka matrik (archivní pomůcka). Na této stránce je vše přesně popsáno i se všemi potřebnými odkazy, proto už jen velmi stručně.

Vyhledání adresy

Pro vyhledání správné matriky je třeba znát adresu, na níž hledaný v té době bydlel. Pro vnitřní obvody a Žižkov je důležité číslo popisné, protože podle něj se určí příslušnost k farnosti. Vnitřní odvody jsou tyto: Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov a Vyšehrad. Vše ostatní jsou vnější obvody. Pro vnější obvody (s výjimkou Žižkova) stačí znát obec (tedy dnes čtvrť).

Neznám-li adresu (například z jiného matričního zápisu), pak ji musím zjistit. K tomu mohou posloužit Soupis pražského obyvatelstva (odkaz vede na podrobný návod na stránkách AHMP), Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (1850 až 1914) z Národního archivu, případně se dá hledat i v dobových adresářích z fondů Městské knihovny v Praze, které jsou online v digitální knihovně.

Znám-li adresu pouze jako soustavu číslic – arabská číslice/římská číslice, pak arabská číslice je číslo popisné a římská číslice určuje čtvrť. O jakou čtvrť se v jakém období jednalo, najdu v pomůcce AHMP s názvem Rozdělení Prahy.

Vyhledání matriky

Znám-li adresu, je už vyhledání správné matriky snadné. Na stránce Sbírka matrik (archivní pomůcka) si najdu správnou čtvrť a u ní je vždy seznam far; pro jiné církve je také seznam a pro civilní matriky jsou seznamy tři – Hlavní magistrát, Okresní správy politické do roku 1926 a Magistrátní úřadovny od roku 1927.
Já si pro jistotu otevírám nejdříve soubory PDF, které se skrývají pod odkazy, začínajícími „farní příslušnost dle čísel popisných“ nebo soubor „farní příslušnost pro vnější pražské obce“, jsou-li dostupné. V těchto přehledech je zohledněn i případný přesun daného místa do jiné farnosti (je tedy zohledněna i doba, v níž hledám). Odkazy z těchto přehledů vedou na stejné PDF pomůcky, jako v předchozím odstavci popsané seznamy far.

Seznamy far v jednotlivých čtvrtích či církvích a seznamy úřadů civilních matrik jsou PDF pomůcky, které obsahují informace o všech matrikách z dané fary (úřadu) a také přímý odkaz na danou matriku v archivním vademecu AHMP. Matriky je tedy možné hned prohlížet.

Celý tento postup vypadá na první pohled složitě, ale je velmi rychlý ve chvíli, kdy už víte adresu. Není třeba se domýšlet a náhodně hledat příslušnou farnost – vše se dá dohledat a dostat se ke správné matrice pouze na několik kliknutí.

Hledání křtů nemanželských dětí v Praze

Nemanželské děti se v Praze, stejně jako v jiných oblastech, rodily napříč celým územím ve všech farnostech. Od léta roku 1789 začaly v kostele sv. Apolináře na Novém Městě (odkaz vede na inventář farnosti) převažovat křty nemanželských dětí nad křty manželských dětí. Důvodem bylo zprovoznění veřejné porodnice v kanovnickém domě při kostele sv. Apolináře. Tato porodnice byla určena pro anonymní porody převážně osamělých a chudých ženy. Při porodnici byl i nalezinec, proto zde matky mohly své dítě i odložit.

V letech 1865 až 1875 byl hned v blízkosti postaven zcela nový areál Královské české zemské porodnice u svatého Apolináře, v němž se v dubnu 1875 narodilo první dítě. Při porodnici byl také zachován i nalezinec. Dvě luxusně vybavená oddělení měla zvláštní vchody přímo z ulice, aby zde mohly tajně porodit šlechtické a měšťanské dívky. Kromě české porodnice, zde fungovala i porodnice německá a babicí (řízená porodními bábami).

V inventáři farnosti sv. Apolináře (v PDF) jsou přímé odkazy na indexy i NOZ matriky. Zajímavá je i signatura AP N41, která obsahuje přiznání k otcovství z let 1840 až 1869.

Po celou dobu existence veřejné porodnice mohly být, samozřejmě, nemanželské děti křtěny i v jiných farnostech.

Hledání v nemocnicích, věznicích a podobně

Na stránce Sbírka matrik (archivní pomůcka) je také dobré si všimnout v jednotlivých čtvrtích i matrik pro různá zařízení, v nichž se vyskytovalo najednou více lidí – nemocnice, věznice, ústavy pro choromyslné. Kromě už zmíněné porodnice u sv. Apolináře jde o tyto matriky:

Staré Město
Nemocnice Milosrdných bratří

Nové Město
Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi
Všeobecná nemocnice
Svatováclavská novoměstská trestnice
Zemský ústav pro choromyslné

Malá Strana
Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze
Vlašský špitál

Vnější pražské obvody
Bohnice Zemský ústav pro choromyslné
Pankrác mužská věznice

Hledání v jiných archivech

Matriky některých okrajových obcí (čtvrtí) dnešní Prahy se nacházejí také v SOA Praha.

Je také dobré zkontrolovat i další archivy, protože se u nich ve fondech mohou ukrývat materiály vztahující se k některým pražským obcím (čtvrtím). Například v SOA Třeboň jsou ve fondu velkostatku Jinonice (Praha) digitalizované soupisy poddaných a urbáře. A není tam jediným velkostatkem (panstvím) s pražskými obcemi, například Letňany, Třeboradice a Vinoř mají v tomtéž archivu soupis poddaných ve fondu panství Jindřichův Hradec, nebo Nové Město, Satalice a Vysočany mají v rámci panství Cítoliby v Třeboni digitalizovanou gruntovnici. A to je jen výčet toho, co vím, možná jsou v archivu i materiály pro jiné pražské obce. Nejspíš by mohly být podobně materiály i v jiných archivech.

Hledání mimo archivy

Přidáno 4. 11. 2019.
Civilní i církevní matriky, které ještě nejsou v archivu a byly uzavřeny k 31. prosinci 1949, jsou uloženy na Úřadu městské části Prahy 1, odbor matrik, oddělení matrik, Vodičkova 18, 115 68 Praha 1, telefon na ústřednu: 221 097 111. Podrobnější informace k nahlížení jsou na webu úřadu.
Ještě jednou opakuji, že jsou tam uložené i církevní matriky, které musely církve odevzdat národním výborům s účinností nového matričního zákona (1. 1. 1950), jež matriky znárodňoval. Viz také web úřadu.
Matriky narození jsou uloženy po dobu 100 let, matriky manželství a úmrtí po dobu 75 let od posledního zápisu. Pak jsou předávány do AHMP na Chodovec. Do AHMP byly předány také matriky, které nebyly v dobrém technickém stavu (například byly zasaženy vodou apod.).

Matriční knihy se zápisy po 1. lednu 1950 je třeba hledat vždy na příslušném matričním úřadu a je třeba počítat s tím, že bude vyžadováno doložení příbuznosti rodnými listy (je možné nahlížet pouze na zápisy předků a potomků, nikoli sourozenců).

 

Ilustrační obrázek k článku: Praha, pohlednice, pohled z Karlova mostu na Pražský hrad, rok cca 1900, autor neuveden, dílo volné.

6 odpovědí na “Jak hledat v matrikách Prahy”

  1. Dobrý den. Nemohu nikde v Praze dohledat narozené v roce 1920, ačkoliv již uplynulo sto let a rok narození by v matrikách měl být již odtajněn. Dělám rodokmen .

    1. Dobrý den. Bohužel je to tak, jak píšu v článku – matriční knihy narození jsou ze zákona uloženy na matričním úřadě po dobu 100 let od posledního zápisu v CELÉ KNIZE, která ale klidně může končit až zápisy z roku 1949. Matriční úřad je předává archivu až po uplynutí této lhůty. Kniha, kterou potřebujete, bude tedy ještě na matričním úřadě, nejpravděpodobněji pro Prahu 1, jak píšu v kapitole „Hledání mimo archivy“.

  2. Dobrý den,
    děkuji za Váš skvělý a užitečný web.
    Nevíte prosím, zda pro roky kolem 1820-1860 existovala v Praze nějaká nemocnice/špitál pro ženy? V Nemocnici Milosrdných bratří byli evidentně jen muži. Lámu si hlavu, kde byly v té době hospitalizovány ženy ?(vím např. jen o záznamech o 2. špitálu v době epidemie cholery 1831-2 v matrice sv. Jindřicha).

    1. Dobrý den, děkuji, jsem ráda, že stránky pomáhají nejen mě. 🙂
      Také děkuji za informaci, že v nemocnici Milosrdných bratří byli asi jen muži. Na to jsem zatím nenarazila. Všeobecná nemocnice na dnešním Karlově náměstí určitě fungovala už od konce 18. století a v ní ženy léčit určitě měli. Matriční knihy u ní začínají později, protože předtím knihy nevedla. Je třeba se dívat v okolních kostelích, ale zemřelí ve Všeobecné nemocnici mohli být zapsaní také v úmrtní matrice své obce, pokud tam byli pohřbeni – mám u bratra jednoho předka nalezený úmrtní zápis od (tuším) sv. Štěpána a ještě pak z kostela v obci, kde žil a ten je dokonce trochu podrobnější.
      Jinak NLN, Nakladatelství Lidové noviny, vydalo roku 1999 zajímavou knihu od Ludmily Hlaváčkové a Petra Svobodného: „Pražské špitály a nemocnice“. Už je k sehnání jen občas v antikvariátě nebo se do ní teď může kouknout v digitální knihovně MZK každý, kdo si obstará autorizovaný přístup (bez přihlášení se lze kouknout například na obsah knihy). Je zde: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:5eac8500-c139-11e6-92d3-005056827e51

  3. Prosím kde zjistím přesný čas svého narození ? Narodila jsem se u Apolinaře v Praze 2 . Dekuji

    1. Dobrý den, děkuji za zajímavý a jistě pro mnohé důležitý dotaz. Odpovím proto obecněji.
      Čas svého narození můžete zjistit například u svého praktického lékaře, máte-li u něj kartu, která s vámi „putuje“ po praktických lékařích už od dětství. Mohla by tam být zpráva z porodnice o vašem narození.
      Další možností je návštěva porodnice, kde mají možnost nahlédnout do porodní knihy, v níž by čas narození měl být uveden (některé porodnice za to mohou vybírat poplatek).
      Nemají-li už v nemocnici porodní knihu nebo byla-li nemocnice zrušena, pak je možné se obrátit na správní oddělení krajského úřadu, kde by měli mít uložené druhopisy matričních knih a k nim i listinnou dokumentaci (sbírka listin). A právě v této dokumentaci by mělo být uloženo hlášení o narození dítěte, v němž by časový údaj být mohl (jako nepovinný údaj, povinný by měl být, pokud vím, pouze u dvojčat a dalších víceterčat). Krajský úřad by měl mít ve svém archivu také veškerou neskartovanou dokumentaci zaniklých zdravotnických zařízení, které pod něj spadaly, tedy včetně porodnic. Krajský úřad může, ale také nemusí, mít pro konkrétní žádosti připraven formulář a bude třeba zaplatit správní poplatek (jeho výši sdělí ji na úřadě, z hlavy ji neznám a občas se i může měnit).
      Chce-li se takto někdo dozvědět i čas narození někoho jiného, pak to bude možné s ohledem na ochranu osobních údajů pouze po doložení blízké příbuznosti a bude to pravděpodobně umožněno pouze pro nejbližší předky a potomky (tedy rodiče a děti).
      Upozorňuji, že ale v žádném z těchto míst se nakonec nemusíte čas narození dozvědět, protože zkrátka nebude v žádné dokumentaci uveden.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.