Jak hledat v matrikách Prahy

Čas čtení: 4 min.

V Praze moc často nehledám a pokud už musím do vademeca AHMP, pak tam zmateně (a zoufale) klikám na náhodně zvolené farnosti. Po chvíli mi ale dojde, že na Prahu se musí přece úplně jinak. Pak už je vyhledání správné matriky otázkou chvilky. Až zase příště budu potřebovat nějaký zápis z pražské matriky, snad si vzpomenu, že je návod zde.

Výchozím místem pro občasné hledání v pražských matrikách totiž není Sbírka matrik ve vademecu AHMP. Tam začínají pouze ti, kdo jsou v Praze zkušení. My občasní hledači bychom měli začínat na stránce Archivu hlavního města Prahy, která se jmenuje Sbírka matrik (archivní pomůcka). Na této stránce je vše přesně popsáno i se všemi potřebnými odkazy, proto už jen velmi stručně.

Vyhledání adresy

Pro vyhledání správné matriky je třeba znát adresu, na níž hledaný v té době bydlel. Pro vnitřní obvody a Žižkov je důležité číslo popisné, protože podle něj se určí příslušnost k farnosti. Vnitřní odvody jsou tyto: Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov a Vyšehrad. Vše ostatní jsou vnější obvody. Pro vnější obvody (s výjimkou Žižkova) stačí znát obec (tedy dnes čtvrť).

Neznám-li adresu (například z jiného matričního zápisu), pak ji musím zjistit. K tomu mohou posloužit Soupis pražského obyvatelstva (odkaz vede na podrobný návod na stránkách AHMP), Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (1850 až 1914) z Národního archivu, případně se dá hledat i v dobových adresářích z fondů Městské knihovny v Praze, které jsou online v digitální knihovně.

Znám-li adresu pouze jako soustavu číslic – arabská číslice/římská číslice, pak arabská číslice je číslo popisné a římská číslice určuje čtvrť. O jakou čtvrť se v jakém období jednalo, najdu v pomůcce AHMP s názvem Rozdělení Prahy.

Vyhledání matriky

Znám-li adresu, je už vyhledání správné matriky snadné. Na stránce Sbírka matrik (archivní pomůcka) si najdu správnou čtvrť a u ní je vždy seznam far; pro jiné církve je také seznam a pro civilní matriky jsou seznamy tři – Hlavní magistrát, Okresní správy politické do roku 1926 a Magistrátní úřadovny od roku 1927.
Já si pro jistotu otevírám nejdříve soubory PDF, které se skrývají pod odkazy, začínajícími „farní příslušnost dle čísel popisných“ nebo soubor „farní příslušnost pro vnější pražské obce“, jsou-li dostupné. V těchto přehledech je zohledněn i případný přesun daného místa do jiné farnosti (je tedy zohledněna i doba, v níž hledám). Odkazy z těchto přehledů vedou na stejné PDF pomůcky, jako v předchozím odstavci popsané seznamy far.

Seznamy far v jednotlivých čtvrtích či církvích a seznamy úřadů civilních matrik jsou PDF pomůcky, které obsahují informace o všech matrikách z dané fary (úřadu) a také přímý odkaz na danou matriku v archivním vademecu AHMP. Matriky je tedy možné hned prohlížet.

Celý tento postup vypadá na první pohled složitě, ale je velmi rychlý ve chvíli, kdy už víte adresu. Není třeba se domýšlet a náhodně hledat příslušnou farnost – vše se dá dohledat a dostat se ke správné matrice pouze na několik kliknutí.

Hledání křtů nemanželských dětí v Praze

Nemanželské děti se v Praze, stejně jako v jiných oblastech, rodily napříč celým územím ve všech farnostech. Od léta roku 1789 začaly v kostele sv. Apolináře na Novém Městě (odkaz vede na inventář farnosti) převažovat křty nemanželských dětí nad křty manželských dětí. Důvodem bylo zprovoznění veřejné porodnice v kanovnickém domě při kostele sv. Apolináře. Tato porodnice byla určena pro anonymní porody převážně osamělých a chudých ženy. Při porodnici byl i nalezinec, proto zde matky mohly své dítě i odložit.

V letech 1865 až 1875 byl hned v blízkosti postaven zcela nový areál Královské české zemské porodnice u svatého Apolináře, v němž se v dubnu 1875 narodilo první dítě. Při porodnici byl také zachován i nalezinec. Dvě luxusně vybavená oddělení měla zvláštní vchody přímo z ulice, aby zde mohly tajně porodit šlechtické a měšťanské dívky. Kromě české porodnice, zde fungovala i porodnice německá a babicí (řízená porodními bábami).

V inventáři farnosti sv. Apolináře (v PDF) jsou přímé odkazy na indexy i NOZ matriky. Zajímavá je i signatura AP N41, která obsahuje přiznání k otcovství z let 1840 až 1869.

Po celou dobu existence veřejné porodnice mohly být, samozřejmě, nemanželské děti křtěny i v jiných farnostech.

Hledání v nemocnicích, věznicích a podobně

Na stránce Sbírka matrik (archivní pomůcka) je také dobré si všimnout v jednotlivých čtvrtích i matrik pro různá zařízení, v nichž se vyskytovalo najednou více lidí – nemocnice, věznice, ústavy pro choromyslné. Kromě už zmíněné porodnice u sv. Apolináře jde o tyto matriky:

Staré Město
Nemocnice Milosrdných bratří

Nové Město
Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi
Všeobecná nemocnice
Svatováclavská novoměstská trestnice
Zemský ústav pro choromyslné

Malá Strana
Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze
Vlašský špitál

Vnější pražské obvody
Bohnice Zemský ústav pro choromyslné
Pankrác mužská věznice

Hledání v jiných archivech

Matriky některých okrajových obcí (čtvrtí) dnešní Prahy se nacházejí také v SOA Praha.

Je také dobré zkontrolovat i další archivy, protože se u nich ve fondech mohou ukrývat materiály vztahující se k některým pražským obcím (čtvrtím). Například v SOA Třeboň jsou ve fondu velkostatku Jinonice (Praha) digitalizované soupisy poddaných a urbáře. A není tam jediným velkostatkem (panstvím) s pražskými obcemi, například Letňany, Třeboradice a Vinoř mají v tomtéž archivu soupis poddaných ve fondu panství Jindřichův Hradec, nebo Nové Město, Satalice a Vysočany mají v rámci panství Cítoliby v Třeboni digitalizovanou gruntovnici. A to je jen výčet toho, co vím, možná jsou v archivu i materiály pro jiné pražské obce. Nejspíš by mohly být podobně materiály i v jiných archivech.

 

Ilustrační obrázek k článku: Praha, pohlednice, pohled z Karlova mostu na Pražský hrad, rok cca 1900, autor neuveden, dílo volné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.