{"id":1530,"date":"2020-02-29T21:51:00","date_gmt":"2020-02-29T20:51:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.neznamo.cz\/genealogie\/?p=1530"},"modified":"2026-02-04T15:28:11","modified_gmt":"2026-02-04T14:28:11","slug":"ovcaci-v-17-a-18-stoleti-uvod-k-hledani-a-nazvoslovi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.neznamo.cz\/genealogie\/ovcaci-v-17-a-18-stoleti-uvod-k-hledani-a-nazvoslovi\/","title":{"rendered":"Ov\u010d\u00e1ci v 17. a 18. stolet\u00ed – \u00favod k hled\u00e1n\u00ed a n\u00e1zvoslov\u00ed"},"content":{"rendered":"\u010cas \u010dten\u00ed: <\/span> 14<\/span> min.<\/span><\/span>

Snaha naj\u00edt stopy p\u0159edk\u016f m\u011b nyn\u00ed p\u0159ivedla k ov\u010d\u00e1k\u016fm, tedy jedn\u00e9 z profesn\u00edch skupin, jej\u00ed\u017e \u010dlenov\u00e9 se hodn\u011b p\u0159emis\u0165ovali po kraji a je proto slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed naj\u00edt o nich z\u00e1znamy. Zjistila jsem, \u017ee p\u0159i hled\u00e1n\u00ed pom\u00e1h\u00e1 zn\u00e1t alespo\u0148 r\u00e1mcov\u011b organizaci pr\u00e1ce v ov\u010d\u00ednech a n\u00e1zvy jednotliv\u00fdch ov\u010d\u00e1ck\u00fdch funkc\u00ed \u010di pozic. To je tak\u00e9 hlavn\u00ed n\u00e1pln\u00ed dne\u0161n\u00edho \u010dl\u00e1nku.
\n<\/p>\n

Jako obvykle upozor\u0148uji, \u017ee nejde o v\u011bdeckou studii, ale pouze o v\u00fdpisky, pozn\u00e1mky a sem tam n\u011bjakou tu zku\u0161enost, abych si nemusela hledat op\u011bt to sam\u00e9 ve stejn\u00e9 literatu\u0159e, a\u017e na ov\u010d\u00e1ky naraz\u00edm op\u011bt n\u011bkdy v budoucnu. „M\u00ed“ ov\u010d\u00e1ci, \u017eili v 17. a 18. stolet\u00ed ve st\u0159edu \u010cech, proto jsem se nezaj\u00edmala o to, jak byla organizovan\u00e1 pr\u00e1ce ov\u010d\u00e1k\u016f nap\u0159\u00edklad na Morav\u011b. Tak\u00e9 byli zam\u011bstn\u00e1ni ve vrchnostensk\u00fdch ov\u010d\u00ednech na vesnic\u00edch, proto v\u0161e popisuji z tohoto pohledu. <\/p>\n

Doporu\u010duji si p\u0159ed intenzivn\u011bj\u0161\u00edm hled\u00e1n\u00edm p\u0159edk\u016f ov\u010d\u00e1k\u016f pe\u010dliv\u011b nastudovat re\u00e1lie dan\u00e9 doby v dan\u00e9m m\u00edst\u011b<\/strong> (p\u0159edev\u0161\u00edm hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 podm\u00ednky a podm\u00ednky \u017eivota lid\u00ed obecn\u011b), zjistit, zda budete hledat ov\u010d\u00e1ky poddan\u00e9 nebo svobodn\u00e9 (co\u017e b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy komplikovan\u00e9 a mohlo se to i m\u011bnit a prol\u00ednat), zda pracovali ve slu\u017eb\u00e1ch vrchnosti nebo obc\u00ed (obecn\u00ed p\u00e1sli men\u0161\u00ed st\u00e1da pro mnoho majitel\u016f – sedl\u00e1k\u016f z dan\u00e9 obce), zda p\u00e1sli v n\u00ed\u017ein\u00e1ch nebo na hor\u00e1ch. Z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148uji, \u017ee to, co p\u00ed\u0161u o n\u00ed\u017ein\u00e1ch st\u0159edu \u010cech, mohlo b\u00fdt podobn\u00e9 i jinde v \u010cech\u00e1ch, ale Morava byla jin\u00e1 zem\u011b; i kdy\u017e byla v jednom st\u00e1t\u011b, uplat\u0148ovala se tam trochu jin\u00e9 pravidla, pou\u017e\u00edvaly se trochu jin\u00e9 tradice. <\/p>\n

 <\/p>\n

Ovce se u n\u00e1s s jistotou chovaly u\u017e ve st\u0159edov\u011bku. N\u00e1s v\u0161ak za\u010d\u00ednaj\u00ed ov\u010d\u00e1ci zaj\u00edmat sp\u00ed\u0161 a\u017e v dob\u011b, kdy je m\u016f\u017eeme spolehliv\u011b identifikovat jako p\u0159edky, tedy n\u011bkdy v pr\u016fb\u011bhu 17. stolet\u00ed. Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce, kdy byly mnoh\u00e9 grunty, n\u011bkdy i cel\u00e9 vesnice, pust\u00e9 a v\u011bt\u0161ina p\u016fdy nebyla obd\u011bl\u00e1van\u00e1, byl chov ovc\u00ed relativn\u011b rychl\u00fdm a dobr\u00fdm zdrojem p\u0159\u00edjm\u016f vrchnosti. Rostouc\u00ed po\u010det st\u00e1d znamenal tak\u00e9 pot\u0159ebu zam\u011bstn\u00e1vat st\u00e1le v\u00edce ov\u010d\u00e1k\u016f, proto k n\u00e1m p\u0159ich\u00e1zelo i mnoho zku\u0161en\u00fdch ov\u010d\u00e1k\u016f ze zahrani\u010d\u00ed. <\/p>\n

Podle Eduarda Maura byli v 17. stolet\u00ed povol\u00e1v\u00e1ni na \u017datecko, Rakovnicko a Berounsko (z\u0159ejm\u011b i na Plze\u0148sko) ov\u010d\u00e1ci snad z Loketska nebo ze Saska. Dovozuje to tak\u00e9 vysok\u00fdm v\u00fdskytem n\u011bmeck\u00fdch p\u0159\u00edjmen\u00ed mezi ov\u010d\u00e1ky i v \u010dist\u011b \u010desk\u00fdch vs\u00edch. Uv\u00e1d\u00ed, \u017ee s takov\u00fdm v\u00fdskytem se a\u017e na drobn\u00e9 v\u00fdjimky nesetk\u00e1me nap\u0159\u00edklad v \u010c\u00e1slavsku, Boleslavsku, Kou\u0159imsku nebo v \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti Bechy\u0148ska. (Viz Eduard Maur, 1999, zdroje na konci \u010dl\u00e1nku.)<\/p>\n

Postaven\u00ed ov\u010d\u00e1k\u016f<\/h1>\n

I p\u0159es to, \u017ee v 17. stolet\u00ed bylo ov\u010d\u00e1ck\u00e9 \u0159emeslo velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, samotn\u00ed ov\u010d\u00e1ci st\u00e1li tehdy na okraji spole\u010dnosti a pat\u0159ili k tzv. „sn\u00ed\u017een\u00fdm rod\u016fm“, tedy k lidem, kte\u0159\u00ed nebyli pova\u017eov\u00e1ni za zcela po\u010destn\u00e9. Pat\u0159ili k nim mimo jin\u00e9 tak\u00e9 kati a pohodn\u00ed, tedy profese, kter\u00e9 m\u011bly co d\u011blat s mrtv\u00fdmi lidmi nebo zv\u00ed\u0159aty. Z\u00e1rove\u0148 to ale byli lid\u00e9, k nim\u017e vesni\u010dan\u00e9 chodili pro pomoc v nemoci, co\u017e plat\u00ed i o ov\u010d\u00e1c\u00edch, kte\u0159\u00ed se museli vyznat v l\u00e9\u010den\u00ed ovc\u00ed. Ob\u010das p\u0159i tom l\u00e9\u010den\u00ed byli ov\u010d\u00e1ci na\u0159\u010deni, \u017ee pou\u017e\u00edvaj\u00ed \u010d\u00e1ry, co\u017e jejich pov\u011bsti nep\u0159idalo.<\/p>\n

A\u017e c\u00edsa\u0159 Leopold I. na\u0159\u00eddil roku 1704, \u017ee ov\u010d\u00e1ci maj\u00ed b\u00fdt pova\u017eov\u00e1ni za po\u010destn\u00e9 a jejich d\u011bti se sm\u011bj\u00ed u\u010dit \u0159emeslu. C\u00edsa\u0159 Josef I. pak roku 1709 pov\u00fd\u0161il ov\u010d\u00e1ky na stav, povolil jim vlastn\u00ed cech a stvrdil cechu artikule. S\u00eddlem ov\u010d\u00e1ck\u00e9ho cechu byla Praha, pobo\u010dky byly v Chlumci nad Cidlinou, v T\u00e1bo\u0159e, v Plzni, v \u017datci a v \u010cesk\u00e9 L\u00edp\u011b.
\nViz listina z 12. ledna 1709 z V\u00eddn\u011b: \u201eJosef I., \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 etc., prohla\u0161uje povol\u00e1n\u00ed ov\u010d\u00e1k\u016f za \u010destn\u00e9, povoluj\u00ed jejich d\u011btem vstup na \u0159emesla a ur\u010duje tresty pro ty, kdo\u017e ov\u010d\u00e1ky opovrhuj\u00ed\u201c<\/a> digitalizovan\u00e1 MZA.<\/p>\n

Ov\u010d\u00e1ci b\u00fdvali velmi soudr\u017enou profesn\u00ed skupinou – chodili si navz\u00e1jem za kmotry a sv\u011bdky na svatb\u00e1ch a nep\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto uzav\u00edrali s\u0148atky s k\u00fdmkoli mimo svou ov\u010d\u00e1ckou profesi. Toho jde dob\u0159e vyu\u017e\u00edt p\u0159i hled\u00e1n\u00ed p\u0159edk\u016f ov\u010d\u00e1k\u016f v matrik\u00e1ch. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee, alespo\u0148 v m\u00fdch oblastech p\u00e1tr\u00e1n\u00ed na k\u0159ivokl\u00e1tsk\u00e9m, m\u0161eck\u00e9m a zlonick\u00e9m panstv\u00ed, chodili ov\u010d\u00e1k\u016fm za kmotry \u010dasto tak\u00e9 mlyn\u00e1\u0159i a kr\u010dm\u00e1\u0159i. <\/p>\n

Hled\u00e1n\u00ed p\u0159edk\u016f ov\u010d\u00e1k\u016f m\u016f\u017ee komplikovat i to, \u017ee ne v\u0161ichni vrchnosten\u0161t\u00ed ov\u010d\u00e1ci byli nutn\u011b poddan\u00ed. Vrchnost si naj\u00edmala do ov\u010d\u00edn\u016f i sob\u011b svobodn\u00e9 (tedy nepoddan\u00e9) mistry poln\u00ed. Dal\u0161\u00ed komplikac\u00ed je to, \u017ee si vrchnost n\u011bkdy poddan\u00e9 ov\u010d\u00e1ky p\u016fj\u010dovala z jednoho panstv\u00ed na jin\u00e9 na r\u016fzn\u011b dlouhou dobu nebo i si je na trvalo vym\u011bnila.<\/p>\n

Chov ovc\u00ed a organizace pr\u00e1ce v ov\u010d\u00edn\u011b<\/h1>\n

Na \u00favod mal\u00fd ov\u010d\u00ed slovn\u00ed\u010dek<\/strong>: Samice obecn\u011b je ovce, samec je beran, vykastrovan\u00fd beran je skopec, ml\u00e1d\u011b je jehn\u011b. Mlad\u00e1 ovce, kter\u00e1 je\u0161t\u011b nerodila, se jmenuje jehnice. Beran je v \u0159\u00edji, ovce, kter\u00e1 je v \u0159\u00edji, se prsk\u00e1, po p\u0159ipu\u0161t\u011bn\u00ed je b\u0159ez\u00ed. Porod jeh\u0148at se jmenuje bahn\u011bn\u00ed a samici, kter\u00e1 se obahnila, se \u0159\u00edk\u00e1 bahnice.<\/p>\n

Ovce se chovaly p\u0159edev\u0161\u00edm na vlnu. Dodatkov\u00fdm p\u0159\u00edjmem mohl b\u00fdt prodej ml\u00e9ka a s\u00fdra, ale ovce se mohly dojit pouze v ur\u010dit\u00fdch obdob\u00edch, proto\u017ee \u010dast\u00e9 dojen\u00ed sni\u017eovalo v\u00fdnos z vlny. Star\u0161\u00ed nebo zran\u011bn\u00e9 ovce se tak\u00e9 prod\u00e1valy na maso, ko\u017ee\u0161inu a k\u016f\u017ei. Z ov\u010d\u00edch st\u0159ev se vyr\u00e1b\u011bly struny. Z roh\u016f se vyr\u00e1b\u011bly knofl\u00edky \u010di st\u0159enky no\u017e\u016f. Ov\u010d\u00ed hn\u016fj se pak pou\u017e\u00edval ke hnojen\u00ed \u00fahor\u016f. <\/p>\n

V\u011bt\u0161inu roku byly ovce na pastv\u011b; na zimu musel b\u00fdt ov\u010d\u00edn dob\u0159e z\u00e1soben senem, ale i v tu dobu se p\u00e1slo na m\u00edstech bez sn\u011bhu. Ov\u010d\u00edn tak\u00e9 musel b\u00fdt dob\u0159e z\u00e1soben\u00fd vodou pro nap\u00e1jen\u00ed ovc\u00ed. Tak\u00e9 p\u0159ed st\u0159ihem se ovce koupaly. <\/p>\n

Ovce se st\u0159\u00edhaly zpravidla dvakr\u00e1t ro\u010dn\u011b – na ja\u0159e (od poloviny kv\u011btna do konce \u010dervna) a na podzim (v z\u00e1\u0159\u00ed). Cel\u00fd person\u00e1l ov\u010d\u00edna i s rodinami v\u011bt\u0161inou na tuto pr\u00e1ci nesta\u010dil, proto byli dal\u0161\u00ed pomocn\u00edci bu\u010f naj\u00edm\u00e1ni za plat nebo tato pr\u00e1ce v ov\u010d\u00edn\u011b spadala do robotn\u00ed povinnosti poddan\u00fdch. Vlna se za p\u0159\u00edtomnosti hejtmana nebo purkrab\u00edho v\u00e1\u017eila a zapisovala do knih (register) i s po\u010dtem ost\u0159\u00edhan\u00fdch ovc\u00ed. Podle v\u00fdsledku pak dost\u00e1vali ov\u010d\u00e1ci sv\u016fj pod\u00edl. <\/p>\n

Dal\u0161\u00ed obdob\u00ed, kdy bylo t\u0159eba v ov\u010d\u00edn\u011b v\u00edce pomocn\u00edk\u016f, byla doba bahn\u011bn\u00ed, tedy obdob\u00ed vrhu jeh\u0148at. Berani b\u00fdvali p\u0159ipou\u0161t\u011bni t\u00fdden a\u017e dva p\u0159ed svat\u00fdm V\u00e1clavem (28. z\u00e1\u0159\u00ed) a p\u0159ibli\u017en\u011b ve druh\u00e9 polovin\u011b \u00fanora p\u0159ich\u00e1zelo bahn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Na panstv\u00ed obvykle b\u00fdvalo n\u011bkolik r\u016fzn\u011b velk\u00fdch ov\u010d\u00edn\u016f samostatn\u00fdch nebo p\u0159i vrchnostensk\u00fdch dvorech. Ovce v nich b\u00fdvaly ust\u00e1jeny spole\u010dn\u011b s t\u00edm, \u017ee byli odd\u011bleni berani, aby bylo p\u0159ipou\u0161t\u011bn\u00ed kontrolov\u00e1no. Odd\u011bleny b\u00fdvaly tak\u00e9 nemocn\u00e9 ovce. N\u011bkde byly bahnice odd\u011bleny od jalovic, n\u011bkde byli samostatn\u011b jeh\u0148ata, n\u011bkde st\u00e1l samostatn\u00fd ov\u010d\u00edn pro skopce (hamlhof, n\u011bmecky hammelhof).<\/p>\n

Vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed ov\u010d\u00e1k\u016f, slu\u017eebn\u00ed postup, n\u00e1zvoslov\u00ed funkc\u00ed v ov\u010d\u00edn\u011b<\/h1>\n

Ov\u010d\u00e1ck\u00e9 povol\u00e1n\u00ed vy\u017eadovalo mnoho znalost\u00ed a zku\u0161enost\u00ed. Ne\u017e ov\u010d\u00e1k dos\u00e1hl na nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku ve „slu\u017eebn\u00edm postupu“, musel dob\u0159e ovl\u00e1dat v\u0161echny pr\u00e1ce v ov\u010d\u00edn\u011b. S pracemi, jak u\u017e jsem psala, \u010dasto pom\u00e1haly cel\u00e9 rodiny ov\u010d\u00e1k\u016f podle toho, kde a kdy bylo pot\u0159eba a co kdo z nich um\u011bl. Synov\u00e9 ov\u010d\u00e1k\u016f se tak od ml\u00e1d\u00ed u\u010dili \u0159emeslu a d\u00e1l v n\u011bm pak pokra\u010dovali. I proto nach\u00e1z\u00edme od 17. stolet\u00ed cel\u00e9 rodov\u00e9 „klany“ ov\u010d\u00e1k\u016f. <\/p>\n

Mistr poln\u00ed<\/h2>\n

Nejv\u00fd\u0161e postaven\u00fdm byl mistr poln\u00ed<\/strong> (Schaafmeister), kter\u00fd zodpov\u00eddal za cel\u00fd chod ov\u010d\u00edna, rozhodoval o v\u0161ech prac\u00edch a \u0159\u00eddil je. Zodpov\u00eddal tak\u00e9 za zdrav\u00ed ovc\u00ed a za jejich l\u00e9\u010den\u00ed. Vrchnost uzav\u00edrala s mistrem v\u011bt\u0161inou p\u00edsemn\u00e9 smlouvy (pokud se dochovaly, jsou v\u00fdborn\u00fdm genealogick\u00fdm zdrojem), \u010dasto na jeden rok a n\u011bkdy i opakovan\u011b. Z praktick\u00fdch d\u016fvod\u016f se mist\u0159i v ov\u010d\u00edn\u011b st\u0159\u00eddali kolem sv. V\u00e1clava (28. z\u00e1\u0159\u00ed), kdy u\u017e byly ovce ost\u0159\u00edh\u00e1ny a p\u0159ipu\u0161t\u011bny.<\/p>\n

Podle smlouvy si m\u011bl v\u011bt\u0161inou mistr na sv\u00e9 n\u00e1klady naj\u00edmat \u010dele\u010f (pacholky, knechty), kter\u00e9 musel ubytovat (obvykle v ov\u010d\u00edn\u011b) a \u017eivit. Odm\u011b\u0148ov\u00e1n byl v\u011bt\u0161inou ur\u010dit\u00fdm procentem z v\u00fdnosu ov\u010d\u00edna (proto v\u00fdm\u011bna mistr\u016f a\u017e po st\u0159\u00edh\u00e1n\u00ed), z \u010deho\u017e ale \u010dasto musel zaplatit \u010deledi. Dost\u00e1val tak\u00e9 natur\u00e1lie – obil\u00ed, s\u016fl. Odm\u011bna ve form\u011b pod\u00edlu z v\u00fdnosu ov\u010d\u00edna vlastn\u011b znamenala, \u017ee ve st\u00e1d\u011b vlastnil ur\u010dit\u00e9 mno\u017estv\u00ed ovc\u00ed a z nich poch\u00e1zela jeho \u010d\u00e1st v\u00fdnosu (\u010dasto vlastnil ka\u017edou osmou nebo i sedmou ovci ve st\u00e1d\u011b, co\u017e je zhruba 12 a\u017e 14 procent st\u00e1da). Odm\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed se ale v r\u016fzn\u00fdch panstv\u00edch li\u0161ila, proto je dobr\u00e9 pokusit se naj\u00edt v archivu vrchnostensk\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 instrukce nebo smlouvy s mistry.<\/p>\n

Mistr se mohl o\u017eenit, m\u00edval na ov\u010d\u00edn\u011b byt \u010di domek, \u010dasto tak\u00e9 vlastn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Setkala jsem se i s t\u00edm, \u017ee vrchnost povolila mistru poln\u00edmu p\u0159evz\u00edt grunt zapsan\u00fd v gruntovn\u00ed knize (pozemkov\u00e1 kniha).<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed zaznamenan\u00e9 podoby n\u00e1zvu: mistr ov\u010d\u00e1k, mistr ovec.<\/p>\n

Ocituji zde, pro zaj\u00edmavost, z \u010dl\u00e1nku Franti\u0161ka Lev\u00e9ho „Sta\u0159\u00ed po\u0159\u00e1dkov\u00e9 \u0159emeslni\u010dt\u00ed v Rakovn\u00edku“, kter\u00fd vych\u00e1zel na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v 9. ro\u010dn\u00edku \u010dasopisu Pam\u00e1tky archaeologick\u00e9 a m\u00edstopisn\u00e9 v roce 1871. Pas\u00e1\u017e, kter\u00e1 se v\u011bnuje ov\u010d\u00e1k\u016fm, vy\u0161la v \u010d\u00edsle 3, kapitola XI. \u0158ez\u00e1\u010di<\/a>.<\/p>\n

„Sn\u011bm obecn\u00ed roku 1549 ustanovil pro lid robotn\u00ed kraje Rakovnick\u00e9ho tento \u0159\u00e1d:“ …
\n„Item co\u017e se pak ov\u010d\u00e1k\u016fv tkne, pon\u011bvad\u017e tak\u00e9 jedna \u010dele\u010f jsou, takov\u00e9 se jest t\u011bch t\u0159\u00ed kraj\u016fv (rakovnick\u00fd, plze\u0148sk\u00fd, podbrdsk\u00fd) sne\u0161en\u00ed stalo: item mistru ov\u010d\u00e1ku aby se sedm\u00e1 ovce ve kmeni chovala, a pacholku ka\u017ed\u00e9mu \u010dtyryceti \u0161est ovec, a v tom po\u010dtu 26 bahnic a ostatek jalov\u00fdch. A kter\u00fd\u017eto mistr m\u011bl t\u0159i houfy ovec, a k t\u011bm t\u0159em houf\u016fm mus\u00ed m\u00edti t\u0159i pacholky, tomu se m\u00e1 d\u00e1ti 30 str. \u017eita, a kde\u017e by se m\u00e9n\u011b ovec chovalo a dva pacholci jim mohli zadost u\u010diniti, tomu mistru m\u00e1 se d\u00e1ti 20 str. t\u00e9\u017e \u017eita a ka\u017ed\u00e9mu mistru jeden strych hrachu, jeden strych je\u010dmene, jeden strych p\u0161enice. A k v\u011bt\u0161\u00edmu houfu mistru 6 strychuv ovsa, a k men\u0161\u00edmu houfu 4 strychy. A kdy\u017e t\u00ed\u017e mist\u0159i ov\u010d\u00e1ci sedmou ovci do kmene pust\u00ed, budou m\u00edti tak\u00e9 sedm\u00fd u\u017eitek na vln\u011b, \u0161kopc\u00edch, ml\u00edku, ne\u017e toliko ml\u00edko dne ned\u011bln\u00edho pacholci k sv\u00e9mu u\u017eitku obr\u00e1titi maj\u00ed. A pon\u011bvad\u017e tak\u00e9 ty pacholky mist\u0159i na strav\u011b chovati maj\u00ed, m\u00e1 se jim d\u00e1vati na pomoc a lep\u0161\u00ed vychov\u00e1n\u00ed, aby t\u00edm l\u00e9pe a piln\u011bji svou slu\u017ebu p\u00e1n\u016fm sv\u00fdm vykon\u00e1vati mohli. Mistru, kter\u00fd\u017e t\u0159i pacholky chov\u00e1, tomu aby t\u0159i kr\u00e1vy chovati dopu\u0161t\u011bny byly a jeden k\u016f\u0148 do k\u00e1ry, a kter\u00fd\u017eby mistr nem\u011bl na strav\u011b ne\u017e dva pacholky, tomu dv\u011b kr\u00e1vy a jeden k\u016f\u0148 t\u00e9\u017e do k\u00e1ry, a \u017e\u00e1dn\u00fd nad to v\u00fd\u0161 nic jim d\u00e1vati a platiti nem\u00e1 pod pokutou 10 kop gr. \u010d., a t\u00e9 pokuty na takov\u00e9m, kdo\u017eby se j\u00ed dopustil, dob\u00fdv\u00e1no b\u00fdti m\u00e1 (oby\u010dejem n\u00ed\u017eepsan\u00fdm). Ne\u017e jestli \u017eeby kdo takov\u00e9 mistry ov\u010d\u00e1ky i pacholky neb jakou\u017ekoli jinou \u010dele\u010f lacin\u011bji zjedn\u00e1val neb zjednati mohl, to ka\u017ed\u00fd bude moci u\u010diniti, a na takov\u00e9ho se ta pokuta vztahovati nem\u00e1.“<\/p><\/blockquote>\n

V men\u0161\u00edch ov\u010d\u00ednech, kde byl jen jeden nebo dva pacholci (knechti) mistra poln\u00edho, se obvykle v archivn\u00edch materi\u00e1lech setk\u00e1me pouze s n\u00e1zvem mistr poln\u00ed a n\u00e1zvem obecn\u011b pro pacholka. Ve v\u011bt\u0161\u00edch ov\u010d\u00ednech b\u00fdvali pacholci v\u00edce specializovan\u00ed a strukturovan\u00ed. Podle toho se tak\u00e9 pou\u017e\u00edvalo n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ozna\u010dov\u00e1n\u00ed jejich pozice v ov\u010d\u00edn\u011b.<\/p>\n

Meisterknecht<\/h2>\n

Meisterknecht (mistr\u016fv pacholek) byl z\u00e1stupcem poln\u00edho mistra a m\u011bl na starosti tak\u00e9 krmen\u00ed. Byl nejzku\u0161en\u011bj\u0161\u00edm pacholkem, musel u\u017e um\u011bt v\u0161e jako mistr a vlastn\u011b byl jak\u00fdmsi „\u010dekatelem“ na pozici mistra poln\u00edho. Tak\u00e9 on se mohl o\u017eenit, m\u00edval na ov\u010d\u00edn\u011b byt a tak\u00e9 m\u00edval pr\u00e1vo na sv\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. K ruce m\u00edval jednoho a\u017e dva poh\u016fnky.
\nDal\u0161\u00ed zaznamenan\u00e9 podoby n\u00e1zvu: mastrknecht, masterknecht, majstrknecht, maistrknecht.<\/p>\n

Specializovan\u00ed pacholci<\/h2>\n

Ke specializovan\u00fdm pacholk\u016fm pat\u0159il L\u00e4mmerknecht<\/strong>, kter\u00fd m\u011bl na starosti jeh\u0148ata, a o skopce se staral Hammelknecht<\/strong> (skop\u010d\u00e1k). Oba pat\u0159ili k u\u017e zku\u0161en\u011bj\u0161\u00edm pacholk\u016fm a dok\u00e1zali svou pr\u00e1ci vykon\u00e1vat samostatn\u011b. Hammelknecht m\u00edval k ruce poh\u016fnka.
\nDal\u0161\u00ed zaznamenan\u00e9 podoby n\u00e1zvu: schafknecht, hausknecht, hautzknecht, haczknecht, auczknecht, aucknecht (v\u0161e obecn\u011b pacholek), lammerknecht, lemmerknecht, lemlknecht, lemrknecht, lemmrknecht, hamlknecht, hamrknecht.<\/p>\n

Poh\u016fnci<\/h2>\n

Na nejni\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010dce v hierarchii ov\u010d\u00edna st\u00e1l poh\u016fnek (cutr\u00fdbr, Zutrieber). V\u011bt\u0161inou \u0161lo o nejmlad\u0161\u00edho adepta na ov\u010d\u00e1ck\u00e9 povol\u00e1n\u00ed, kter\u00fd se teprve u\u010dil z\u00e1klad\u016fm. P\u00e1sl st\u00e1do, poh\u00e1n\u011bl ho, kam bylo t\u0159eba, a pom\u00e1hal ve v\u0161ech prac\u00edch v ov\u010d\u00edn\u011b. Narazila jsem ale i na star\u0161\u00ed poh\u016fnky.
\nDal\u0161\u00ed zaznamenan\u00e9 podoby n\u00e1zvu: cutrajber, zutrajber, cuchtreiber, \u0161pit\u00e1ln\u00edk (viz Eduard Maur, 1999).<\/p>\n

Post\u0159ehy a tipy pro hled\u00e1n\u00ed v matrik\u00e1ch<\/h1>\n

Nev\u00fdhodou pro n\u00e1s je, \u017ee zpo\u010d\u00e1tku byli ov\u010d\u00e1ci zapisov\u00e1ni do matrik v\u011bt\u0161inou pouze sv\u00fdm jm\u00e9nem a pozic\u00ed v ov\u010d\u00edn\u011b<\/strong>. N\u011bkdy ale m\u016f\u017eeme m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se dochovaly nap\u0159\u00edklad soupisy poddan\u00fdch (sirot\u010d\u00ed registra) s uveden\u00edm p\u0159\u00edjmen\u00ed a ide\u00e1ln\u011b i s informac\u00ed, jakou pozici v jak\u00e9m ov\u010d\u00edn\u011b n\u00e1\u0161 p\u0159edek vykon\u00e1val pr\u00e1v\u011b v dan\u00e9m roce. Toho lze pak vyu\u017e\u00edt p\u0159i hled\u00e1n\u00ed v matrik\u00e1ch. Plat\u00ed to, samoz\u0159ejm\u011b, hlavn\u011b pro poddan\u00e9 ov\u010d\u00e1ky, ale n\u011bkdy byli do soupis\u016f poddan\u00fdch zapsan\u00ed i svobodn\u00ed ov\u010d\u00e1ci.<\/p>\n

Jak u\u017e jsem zm\u00ednila, lze vyu\u017e\u00edt toho, \u017ee si ov\u010d\u00e1ci velmi \u010dasto chodili navz\u00e1jem na k\u0159ty a svatby. Ze z\u00e1pis\u016f k\u0159t\u016f a svateb jin\u00fdch ov\u010d\u00e1k\u016f se m\u016f\u017eeme dozv\u011bd\u011bt, kde pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to dob\u011b p\u016fsobil n\u00e1\u0161 p\u0159edek, pokud \u0161el za kmotra nebo za sv\u011bdka. Je ov\u0161em pot\u0159eba pe\u010dliv\u011b \u010d\u00edst cel\u00e9 matriky a vypisovat si ide\u00e1ln\u011b kdy, kde, komu byl kdokoli z hledan\u00e9 rodiny na k\u0159ti \u010di svatb\u011b a jak p\u0159esn\u011b je tam zapsan\u00fd (p\u0159edev\u0161\u00edm jeho pozice a ve kter\u00e9m p\u0159esn\u011b ov\u010d\u00edn\u011b).<\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee ov\u010d\u00e1ci b\u00fdvali poddan\u00ed i nepoddan\u00ed (sob\u011b svobodn\u00ed). N\u011bkdy je v tom trochu zmatek, proto\u017ee ne v\u017edy je tato informace v matrice zapsan\u00e1. Nav\u00edc svobodn\u00fd ov\u010d\u00e1k se mohl poddat, mohl z\u016fstat svobodn\u00fd, ale jeho d\u011bti (v\u0161echny nebo n\u011bkter\u00e9) mohly b\u00fdt poddan\u00e9, tak\u00e9 mohl b\u00fdt otec poddan\u00fd k jin\u00e9mu panstv\u00ed ne\u017e jeho d\u011bti (v\u0161echny nebo n\u011bkter\u00e9). Je dobr\u00e9 si na to d\u00e1vat pozor. <\/p>\n

Smlouvy s mistry poln\u00edmi obvykle nebudou digitalizovan\u00e9 a je t\u0159eba je hledat v archivu ve fondu velkostatku. Samoz\u0159ejm\u011b za p\u0159edpokladu, \u017ee se dochovaly.<\/p>\n

V\u00fdborn\u00fdm pomocn\u00fdm zdrojem mohou b\u00fdt soupisy poddan\u00fdch podle v\u00edry z roku 1651<\/a> (edice je dostupn\u00e1 zdarma na str\u00e1nk\u00e1ch N\u00e1rodn\u00edho archivu). I v nich ale b\u00fdvaj\u00ed ov\u010d\u00e1ci \u010dasto uvedeni bez p\u0159\u00edjmen\u00ed. <\/p>\n

Dobr\u00e9 je si st\u00e1le pamatovat, \u017ee ov\u010d\u00e1ck\u00fd rok za\u010d\u00ednal a kon\u010dil t\u011bsn\u011b p\u0159ed koncem z\u00e1\u0159\u00ed. Zm\u011bna p\u016fsobi\u0161t\u011b ov\u010d\u00e1ka v pr\u016fb\u011bhu roku by mohla nastat pouze ve v\u00fdjime\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, kdy by vrchnost nutn\u011b pot\u0159ebovala nahradit zem\u0159el\u00e9ho (zb\u011bhl\u00e9ho, uv\u011bzn\u011bn\u00e9ho apod.) ov\u010d\u00e1ka z jin\u00e9ho ov\u010d\u00edna. Jednou jsem narazila na takov\u00e9 p\u0159esuny v pr\u016fb\u011bhu roku, kter\u00e9 se t\u00fdkaly t\u0159\u00ed ov\u010d\u00edn\u016f, z nich\u017e jeden pat\u0159il zcela jin\u00e9mu panstv\u00ed. <\/p>\n

T\u00edm jsem narazila na dal\u0161\u00ed komplikaci. A\u0165 u\u017e byl hledan\u00fd ov\u010d\u00e1k poddan\u00fd kamkoli nebo svobodn\u00fd, je dobr\u00e9 zkontrolovat i \u0161irok\u00e9 okol\u00ed mimo panstv\u00ed, kde dosud p\u016fsobil. Ov\u010d\u00e1ci se prost\u011b ob\u010das zatoulali i s rodinou. A n\u011bkdy se p\u0159esunuli i do docela dost vzd\u00e1len\u00e9ho ov\u010d\u00edna p\u0159es hranice v\u00edce panstv\u00ed. Nebo si tam jen do\u0161li pro man\u017eelku a zase se vr\u00e1tili.<\/p>\n

Osv\u011bd\u010dilo se mi v dob\u011b, kdy byli ov\u010d\u00e1ci uvedeni pouze jm\u00e9nem a postaven\u00edm v ov\u010d\u00edn\u011b, vypisovat si z matrik jakoukoli zm\u00ednku o jak\u00e9mkoli ov\u010d\u00e1ku (jeho \u017een\u011b, d\u011btech), a to i jako kmotrech nebo sv\u011bdc\u00edch na svatb\u00e1ch. Samoz\u0159ejm\u011b si u toho d\u016fsledn\u011b ps\u00e1t, jakou obec m\u00e1 uvedenou v z\u00e1pise. Je to sice pak hodn\u011b dat (a je t\u0159eba mnoho \u010dasu k jejich po\u0159\u00edzen\u00ed), ale v kombinaci se soupisy poddan\u00fdch na panstv\u00ed a p\u0159\u00edpadn\u011b i se soupisem poddan\u00fdch podle v\u00edry, lze takto dohledat a identifikovat z\u00e1pisy, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed p\u0159edk\u016f, ani\u017e by matri\u010dn\u00ed z\u00e1pisy obsahovaly p\u0159\u00edjmen\u00ed. Mistr poln\u00ed, l\u00e4mmerknecht a hammelknecht byli ve stejn\u00e9 dob\u011b (ov\u010d\u00e1ck\u00fd rok) na stejn\u00e9m ov\u010d\u00edn\u011b v\u017edy jedin\u00ed.
\nV\u00edm-li podle soupisu poddan\u00fdch na panstv\u00ed z n\u011bjak\u00e9ho roku, \u017ee m\u016fj p\u0159edek Jan byl ten rok hammelknechtem na konkr\u00e9tn\u00edm ov\u010d\u00edn\u011b, je nezpochybniteln\u00e9, \u017ee k\u0159est Marie, dcery Jana hammelknechta z dan\u00e9ho ov\u010d\u00edna v dan\u00e9m roce, je k\u0159tem dcery m\u00e9ho p\u0159edka Jana.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b pozn\u00e1mky k soupis\u016fm poddan\u00fdch na panstv\u00ed<\/h3>\n

Ov\u010d\u00e1ci byli zapisov\u00e1ni do soupis\u016f poddan\u00fdch na panstv\u00ed obvykle do \u010d\u00e1sti pro podruhy nebo mohli m\u00edt samostatnou kapitolu na konci obce nebo i na konci cel\u00e9ho soupisu. Nebyli ale hned p\u0159en\u00e1\u0161eni k obci, kde pr\u00e1v\u011b pracovali. Pom\u011brn\u011b \u010dasto z\u016fst\u00e1vali zapsan\u00ed v obci, do n\u00ed\u017e na dan\u00e9 panstv\u00ed p\u0159i\u0161li, v n\u00ed\u017e se narodili, v n\u00ed\u017e byl naposledy zapsan\u00fd jejich otec, v n\u00ed\u017e byli poprv\u00e9 zapsan\u00ed oni sami pot\u00e9, co po svatb\u011b nastoupili na ov\u010d\u00edn nebo podle \u010dehosi, co u\u017e t\u0159eba ani dnes nejde odhalit. P\u0159epis na novou obec potom nastal nap\u0159\u00edklad po svatb\u011b, ale op\u011bt i z dnes nevysv\u011btliteln\u00e9ho d\u016fvodu (i kdyby to m\u011bla b\u00fdt t\u0159eba libov\u016fle \u00fa\u0159edn\u00edka nebo pokyn vrchnosti). Je proto t\u0159eba pe\u010dliv\u011b \u010d\u00edst cel\u00fd soupis ve v\u0161ech obc\u00edch, pro kter\u00e9 je zaveden\u00fd.<\/p>\n

V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee ov\u010d\u00e1k dr\u017eel grunt, byl zaps\u00e1n v dan\u00e9 obci na dan\u00e9m gruntu (nej\u010dast\u011bji \u0161lo o domka\u0159e nebo i chalupn\u00edka). <\/p>\n

V soupisech poddan\u00fdch na panstv\u00ed se m\u016f\u017eeme setkat i s t\u00edm, \u017ee jsou zapsan\u00ed podruhov\u00e9 (mezi nimi i ov\u010d\u00e1ci), kte\u0159\u00ed byli poddan\u00ed k jin\u00e9mu panstv\u00ed (cizopan\u0161t\u00ed) nebo kte\u0159\u00ed nebyli poddan\u00ed v\u016fbec (byli sami sob\u011b svobodn\u00ed). D\u016fvodem mohla b\u00fdt snaha evidovat v\u0161echny, kdo se na dan\u00e9m panstv\u00ed vyskytovali dlouhodob\u011bji, ale tak\u00e9 to, \u017ee d\u011bti, kter\u00e9 se jim narodili, mohli b\u00fdt poddan\u00e9 pr\u00e1v\u011b k tomuto panstv\u00ed. U cizopansk\u00fdch z\u00e1le\u017eelo na tom, jakou dohodu m\u011bly ob\u011b vrchnosti mezi sebou (o z\u00e1p\u016fj\u010dce poddan\u00fdch). U svobodn\u00fdch zase z\u00e1le\u017eelo na tom, jak se s nimi vrchnost dohodla nebo jak\u00e1 pravidla pro n\u011b vrchnost na dan\u00e9m panstv\u00ed uplat\u0148ovala. Klidn\u011b se mohlo st\u00e1t, \u017ee svobodn\u00fd ov\u010d\u00e1k m\u011bl n\u011bkter\u00e9 d\u011bti svobodn\u00e9, jin\u00e9 poddan\u00e9 k jednomu panstv\u00ed a je\u0161t\u011b jin\u00e9 k jin\u00e9mu panstv\u00ed (jde o extr\u00e9mn\u00ed p\u0159\u00edklad). Ob\u010das nar\u00e1\u017e\u00edm na p\u0159\u00edpady, kdy na panstv\u00ed p\u0159i\u0161el svobodn\u00fd ov\u010d\u00e1k se \u017eenou a d\u011btmi, poddal se, ale nejstar\u0161\u00ed d\u011bti, kter\u00e9 se narodily jinde, z\u016fstali svobodn\u00e9. U ov\u010d\u00e1k\u016f je v tomto sm\u011bru celkem velk\u00e1 „motanice“ a nen\u00ed snadn\u00e9 se v tom pak vyznat.<\/p>\n

Pe\u010dliv\u00e9 \u010dten\u00ed cel\u00fdch knih soupis\u016f poddan\u00fdch na panstv\u00ed doporu\u010duji i proto, \u017ee tak lze objevit i man\u017eelku ov\u010d\u00e1ka v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee nedok\u00e1\u017eeme naj\u00edt svatbu nebo byla u svatby zapsan\u00e1 pouze jm\u00e9nem. To, samoz\u0159ejm\u011b, plat\u00ed pro soupisy poddan\u00fdch, kter\u00e9 jsou vedeny v\u00edce jako sirot\u010d\u00ed registra, kde potomci alespo\u0148 po n\u011bjakou trochu del\u0161\u00ed dobu z\u016fst\u00e1vaj\u00ed zapsan\u00ed u otce i v dob\u011b, kdy u\u017e jsou sami \u017eenat\u00ed\/vdan\u00e9. Takto se mi povedlo u\u017e v\u00edckr\u00e1t objevit v pozn\u00e1mce u n\u011bjak\u00e9 \u017eeny, \u017ee byla vdan\u00e1 za m\u00e9ho p\u0159edka, i kdy\u017e z\u00e1pis svatby se nedochoval (nebo jsem jej nedok\u00e1zala naj\u00edt). Ostatn\u011b toto doporu\u010duji nejen v p\u0159\u00edpad\u011b ov\u010d\u00e1k\u016f, ale u vrchnostensk\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f a ostatn\u00edch v\u00fdzna\u010dn\u00fdch osob (tak\u017ee i t\u0159eba fo\u0159t\u016f, ryb\u00e1\u0159\u016f, mlyn\u00e1\u0159\u016f, kr\u010dm\u00e1\u0159\u016f…) je vy\u0161\u0161\u00ed \u0161ance, \u017ee se o tom, \u010d\u00ed dcera byla jeho \u017eenou, ze soupisu poddan\u00fdch dozv\u00edme. B\u00fdv\u00e1 kv\u016fli tomu n\u011bkdy nutn\u00e9 pro\u010d\u00edst n\u011bkolik ro\u010dn\u00edk\u016f soupis\u016f, ale m\u016f\u017ee se to vyplatit.<\/p>\n

 <\/p>\n

Na z\u00e1v\u011br pro jistotu je\u0161t\u011b jednou p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee jde o v\u00fdpisky z n\u00ed\u017ee uveden\u00fdch zdroj\u016f v kombinaci s n\u011bkter\u00fdmi m\u00fdmi zku\u0161enostmi z hled\u00e1n\u00ed vrchnostensk\u00fdch ov\u010d\u00e1k\u016f na k\u0159ivokl\u00e1tsk\u00e9m, m\u0161eck\u00e9m a zlonick\u00e9m panstv\u00ed v 17. a 18. stolet\u00ed.<\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00fd by mohl b\u00fdt i \u010dl\u00e1nek Jaroslava \u0160tiky Ke zp\u016fsobu \u017eivota vala\u0161sk\u00fdch sala\u0161nick\u00fdch pastevc\u016f za feudalismu<\/em>, kter\u00fd vy\u0161el roku 1960 ve Vlastiv\u011bdn\u00e9m v\u011bstn\u00edku moravsk\u00e9m. Upozor\u0148uji ale, \u017ee vala\u0161\u0161t\u00ed (a v\u016fbec hor\u0161t\u00ed) ov\u010d\u00e1ci \u017eili a pracovali v \u00fapln\u011b jin\u00fdch a v\u00fdrazn\u011b chud\u0161\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch ne\u017e ov\u010d\u00e1ci z n\u00ed\u017ein a p\u0159edev\u0161\u00edm ne\u017e vrchnosten\u0161t\u00ed ov\u010d\u00e1ci ze st\u0159edu \u010cech. Jejich \u017eivot na kolib\u00e1ch se li\u0161il i zp\u016fsob chovu ovc\u00ed se trochu li\u0161il (z\u00e1kladem bylo zpracov\u00e1n\u00ed ml\u00e9ka, proto byl pak v\u00fdnos vlny ni\u017e\u0161\u00ed), m\u011bli i jin\u00fd slovn\u00edk.<\/p>\n

\u00dapln\u011b na konec: Setkali jste se s odli\u0161nostmi v \u017eivot\u011b a pr\u00e1ci ov\u010d\u00e1k\u016f? Budu moc r\u00e1da, pokud se je pokus\u00edte popsat zde v koment\u00e1\u0159\u00edch. Stejn\u011b tak budu r\u00e1da, pokud m\u011b upozorn\u00edte na chybu a nep\u0159esnost v \u010dl\u00e1nku. P\u0159ede v\u00e1m za to d\u011bkuji. <\/p>\n

 <\/p>\n

Pozd\u011bj\u0161\u00ed dodatky<\/h1>\n

Ov\u010d\u00e1ci na Morav\u011b<\/h2>\n

Eva Vesel\u00e1 (Rodokmeny od Evy<\/a>), kter\u00e1 se mimo jin\u00e9 v\u011bnuje i ov\u010d\u00e1ck\u00fdm rod\u016fm na Morav\u011b, mi dovolila zve\u0159ejnit tento jej\u00ed dodatek:
\n„Pokud jde o moravsk\u00e9 poln\u00ed mistry, jejich cech s\u00eddlil v Jihlav\u011b. Soupis (ne\u00fapln\u00fd) od r. 1710 se nach\u00e1z\u00ed v SOkA Jihlava.“
\nP\u0159id\u00e1v\u00e1m odkaz: seznam fond\u016f SOkA Jihlava<\/a>.
\nP\u0159id\u00e1no 2. b\u0159ezna 2020.<\/em><\/p>\n

P\u0159ehled ov\u010d\u00e1ck\u00fdch rod\u016f na Blanensku a \u010d\u00e1sti Vyso\u010diny<\/a> (na Rodokmeny od Evy)
\nP\u0159id\u00e1no 3. b\u0159ezna 2020.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

Zdroje<\/h1>\n